Prodej obecního majetku za vyšší nabídnutou cenu není diskriminační
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku krajského soudu. Podle jeho názoru obec při prodeji obecního pozemku postupovala zákonně, transparentně a nediskriminačně, i když vybrala nabídku, která stanovovala vyšší cenu než cenu obsaženou ve zveřejněném záměru obce. Obec při posuzování výše ceny, za kterou má svůj pozemek prodat, musí postupovat hospodárně a zodpovědně s ohledem na její povinnost rozvoje a péči o majetek.
V čem byl dle žaloby postup diskriminační?
Obec v souladu se zákonem zveřejnila svůj záměr na prodej obecního pozemku na úřední desce po dobu 15 dnů, přičemž v záměru stanovila cenu 150 Kč/m2. Obci byly následně doručeny nabídky uchazečů na odkup pozemku, z nichž jedna nabízela částku vyšší - 170 Kč/m2. Obec obeznámila uchazeče o vyšší nabídce, kterou obdržela, čímž jim byl dán prostor pro zvážení svých nabídek a případnou jejich změnu. Následně byla nabídka za 150 Kč/m2 dorovnaná i dalším zájemcem na 170 Kč/m2 a za takovou cenu byl tomuto zájemci pozemek prodán.
Žalobce tento postup obce namítal, protože tím dala možnost reagovat dodatečně na nabídky ostatních zájemců a ve zvýhodnění jednoho z uchazečů spatřoval porušení principů právní jistoty a rovného zacházení. Všichni uchazeči totiž mohli na základě zveřejněného záměru nabýt dojmu, že stanovená cena je fixní a nelze ji již dále měnit.
Nakládání s obecním majetkem spadá do samostatné působnosti obce
Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 17. 9. 2015 [1] žalobu zamítl, protože „nakládání s obecním majetkem spadá do samostatné působnosti obce a záleží především na orgánech obce, jakým způsobem budou s obecním majetkem nakládat.“ Prvořadým je naložení s majetkem účelně a hospodárně. To, že obec stanoví cenu nižší a pozemek koneckonců prodá za vyšší cenu, není porušením těchto zásad. Právě naopak, obec musí zohlednit zájem celé obce na řádném fungování a rozvoji území i při uzavíraní kupní smlouvy ohledně obecního majetku. Je tedy plně v dispozici obce, kdy a za jakou cenu předá svůj majetek, když naplní alespoň minimální požadavky stanovené zákonem o obcích v souvislosti se zveřejněním svého záměru.
Prodej za cenu vyšší, než byla uvedena v záměru, nepředstavuje rozpor se záměrem
Žalobce podal kasační stížnost na Nejvyšší správní soud. Ve svém rozsudku ze dne 16. 12. 2015 [2] ohledně porušení principu právní jistoty a nerovného zacházení NSS konstatuje:
„…prodej za cenu vyšší, než byla uvedena v záměru, nepředstavuje rozpor se záměrem, který by zapříčinil nezákonnost celého prodeje. … byly veškeré úkony žalované související s prodejem pozemku transparentní, účelné a veřejnosti přístupné, všichni potenciální zájemci o koupi pozemku měli rovnou příležitost svůj zájem efektivně uplatnit, jelikož žalovaná řádným vyvěšením záměru informovala veřejnost o tom, že hodlá určitým způsobem naložit se svým majetkem.“
Obec jako na státu nezávislá samospráva si může určit podmínky prodeje majetku, pro který již nenachází účelné využití, při splnění minimálních zákonem stanovených podmínek. Zákon jí tedy dovoluje přijmout vyšší nabídnutou cenu, než cenu stanovenu v této nabídce, protože to je v jejím zájmu a v souladu se zákonem.
[1] rozsudek ze dne 17. 9. 2015, č. j. 62 A 94/2013 – 84
[2] rozsudek ze dne 16. 12. 2015, č. j. 4 As 223/2015 - 43
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
