Prodej obecního majetku za vyšší nabídnutou cenu není diskriminační
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku krajského soudu. Podle jeho názoru obec při prodeji obecního pozemku postupovala zákonně, transparentně a nediskriminačně, i když vybrala nabídku, která stanovovala vyšší cenu než cenu obsaženou ve zveřejněném záměru obce. Obec při posuzování výše ceny, za kterou má svůj pozemek prodat, musí postupovat hospodárně a zodpovědně s ohledem na její povinnost rozvoje a péči o majetek.
V čem byl dle žaloby postup diskriminační?
Obec v souladu se zákonem zveřejnila svůj záměr na prodej obecního pozemku na úřední desce po dobu 15 dnů, přičemž v záměru stanovila cenu 150 Kč/m2. Obci byly následně doručeny nabídky uchazečů na odkup pozemku, z nichž jedna nabízela částku vyšší - 170 Kč/m2. Obec obeznámila uchazeče o vyšší nabídce, kterou obdržela, čímž jim byl dán prostor pro zvážení svých nabídek a případnou jejich změnu. Následně byla nabídka za 150 Kč/m2 dorovnaná i dalším zájemcem na 170 Kč/m2 a za takovou cenu byl tomuto zájemci pozemek prodán.
Žalobce tento postup obce namítal, protože tím dala možnost reagovat dodatečně na nabídky ostatních zájemců a ve zvýhodnění jednoho z uchazečů spatřoval porušení principů právní jistoty a rovného zacházení. Všichni uchazeči totiž mohli na základě zveřejněného záměru nabýt dojmu, že stanovená cena je fixní a nelze ji již dále měnit.
Nakládání s obecním majetkem spadá do samostatné působnosti obce
Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 17. 9. 2015 [1] žalobu zamítl, protože „nakládání s obecním majetkem spadá do samostatné působnosti obce a záleží především na orgánech obce, jakým způsobem budou s obecním majetkem nakládat.“ Prvořadým je naložení s majetkem účelně a hospodárně. To, že obec stanoví cenu nižší a pozemek koneckonců prodá za vyšší cenu, není porušením těchto zásad. Právě naopak, obec musí zohlednit zájem celé obce na řádném fungování a rozvoji území i při uzavíraní kupní smlouvy ohledně obecního majetku. Je tedy plně v dispozici obce, kdy a za jakou cenu předá svůj majetek, když naplní alespoň minimální požadavky stanovené zákonem o obcích v souvislosti se zveřejněním svého záměru.
Prodej za cenu vyšší, než byla uvedena v záměru, nepředstavuje rozpor se záměrem
Žalobce podal kasační stížnost na Nejvyšší správní soud. Ve svém rozsudku ze dne 16. 12. 2015 [2] ohledně porušení principu právní jistoty a nerovného zacházení NSS konstatuje:
„…prodej za cenu vyšší, než byla uvedena v záměru, nepředstavuje rozpor se záměrem, který by zapříčinil nezákonnost celého prodeje. … byly veškeré úkony žalované související s prodejem pozemku transparentní, účelné a veřejnosti přístupné, všichni potenciální zájemci o koupi pozemku měli rovnou příležitost svůj zájem efektivně uplatnit, jelikož žalovaná řádným vyvěšením záměru informovala veřejnost o tom, že hodlá určitým způsobem naložit se svým majetkem.“
Obec jako na státu nezávislá samospráva si může určit podmínky prodeje majetku, pro který již nenachází účelné využití, při splnění minimálních zákonem stanovených podmínek. Zákon jí tedy dovoluje přijmout vyšší nabídnutou cenu, než cenu stanovenu v této nabídce, protože to je v jejím zájmu a v souladu se zákonem.
[1] rozsudek ze dne 17. 9. 2015, č. j. 62 A 94/2013 – 84
[2] rozsudek ze dne 16. 12. 2015, č. j. 4 As 223/2015 - 43
Další články
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
