Restaurační zahrádky podle stavebního zákona Zdroj: FOTOLIA

Restaurační zahrádky podle stavebního zákona

Léto je doba nerozlučně spojená s restauračními zahrádkami, které se v tomto období stávají neoddělitelnou součástí snad všech obcí. Postavit ovšem před restauraci, kavárnu či cukrárnu letní předzahrádku není krok jen faktický, vysunutí židlí a stolků před provozovnu podléhá poměrně obsáhlé regulaci.

Mgr. Zuzana Cholastová

Mgr. Zuzana Cholastová

Právní prostor.cz

Mgr. Zuzana Cholastová

Právní prostor.cz

Co je restaurační zahrádka? Pokud si vezmeme na pomoc tzv. tržní řád vydaný nařízením hlavního města Prahy č. 9/2011 Sb. hl. m., potom restaurační zahrádkou rozumíme „místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se na zpevněném povrchu prodává zboží a poskytují služby v rámci ohlašovací řemeslné živnosti "hostinská činnost", které je k výkonu této činnosti vybaveno a funkčně souvisí s provozovnou, určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. Restaurační zahrádka musí mít stejného provozovatele jako uvedená provozovna a může být vybavena chladícím, mrazícím, popř. výčepním zařízením sloužícím pro provoz zahrádky.“

Kromě tržních řádů, které v souladu se živnostenským zákonem obce vydávat mohou, ale nemusí, podléhají restaurační zahrádky regulaci § 25 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, protože je to právě část pozemní komunikace (chodníku), kterou obvykle zabírají. Proto je tedy potřeba žádat o povolení zvláštního užívání komunikace právě s ohledem na tento zákon. Restaurační zahrádky rovněž podléhají regulaci vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, podle které především musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru, vyhláška zároveň stanovuje požadavky na technické řešení.

Velmi důležité je ovšem nejdříve stanovit, zda je restaurační zahrádka stavbou, či nikoli, protože od této skutečnosti se odvíjí další postup při jejím povolování a provozování. Ve smyslu zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, mohou být restaurační zahrádky řešeny buď jako samostatná stavba, nebo jako přístavba ke stavbě hlavní. Pokud je zahrádka tvořena podestou, pódiem, podlážkou či jinou montážní technologií (rozličné druhy dřevěných či kovových konstrukcí), dostává se do režimu povolení podle stavebního zákona a je potřeba zajistit územní souhlas v souladu s ust. § 96 odst. 2 písm. c) pokud jde o součást hlavní stavby, resp. podle ust. § 96 odst. 2 písm. b) pokud je zahrádka samostatnou stavbou a tyto stavby podléhají ohlášení podle § 104 citovaného zákona. Pokud ovšem stavba (počítáno včetně zastavěné plochy původní stavby, k níž se zahrádka připojuje) překročí velikost 70 m2 celkové zastavěné plochy, je třeba žádat o vydání stavebního povolení.[1]

K ohlášení stavby je nutné současně připojit souhlasná závazná stanoviska nebo rozhodnutí dotčených orgánů. Ke zřízení restaurační zahrádky se tak bude vyjadřovat i krajská hygienická stanice (kapacita provozovny, emise hluku, kouře apod.), orgán požární ochrany (kromě požárně bezpečnostního řešení posuzuje typicky např. dodržení trvale průjezdné šířky okolních průjezdových komunikací), případně orgán památkové péče. A právě tento orgán je v mnoha městech pro umístění a vzhled restauračních zahrádek zásadní.

Restaurační zahrádka samozřejmě stavbou nebude, pokud se bude jednat jen o mobiliář (stoly, židle, případně nádoby na zeleň, slunečníky a podobné vybavení) vysunutý do prostoru před provozovnu na komunikaci (chodník). Některá města především ve svých památkových zónách ani jinou, než tuto variantu restauračních zahrádek nepřipouštějí. Například odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy vydal i letos příručku, ve které upravuje vzhled a způsob umístění restauračních zahrádek. Podle tohoto dokumentu není přípustné použití podest a konstrukcí, pevného zastřešení a oplocení, nepřípustné jsou masivní velkoformátové markýzy, sestavy markýz a markýzy umístěné v krycích boxech na fasádě, vícebarevné provedení textilního potahu a použití výrazných reklamních prvků u slunečníků a markýz, stejně tak je nepřípustný typový plastový nábytek. I další města a památkové zóny mají svá omezení, i když ne vždy takto přísná.

Vyřízení potřebných povolení k umístění restaurační zahrádky tak může, především ve velkých městech, trvat i několik měsíců, neboť do rozhodování je zapojeno hned několik institucí (např. v Praze je to technická správa komunikací, odbor dopravy příslušné městské části a odbor památkové péče), jejichž postup není koordinovaný a žadatel je povinen si vše hlídat sám. Navíc je k žádosti nutno přiložit velké množství dokladů, na základě kterých jednotlivé orgány rozhodují.[2]


Získejte snadný přístup ke kompletním a aktuálním stavebním zákonům, vyhláškám a dalším dokumentům souvisejících s tématem stavebnictví díky doplňku MONITOR – STAVEBNICTVÍ.

Tento doplněk právního informačního softwaru CODEXIS obsahuje také otázky a odpovědi České komory architektů, praktické stavební dotazy, návody pro řešení životních situací či aktuální vzory smluv související se stavebnictvím a výstavbou, které využijete v různých fázích vašeho projektu.

Staňte se uživateli MONITORU STAVEBNICTVÍ a získejte tak vždy aktuální přehled v dané problematice. Více informací naleznete na www.codexis.cz nebo na telefonním čísle +420 596 513 333.


[1] Blíže viz MAŇAS, T. Restaurační předzahrádky a (nejen) stavebně-právní aspekty jejich provozování, Stavební právo. Bulletin č. 4/2017, rubrika Diskuse – Polemika, str. 52–57.

[2] Například v Brně jsou žadatelé o povolení umístění předzahrádky k žádosti povinni připojit tyto dokumenty: (1) okótovaný situační nákres v zákresu do katastrální mapy (např. v měřítku 1:200) s rozměry rest. zahrádky a rozměry zachovaných průchodů, (2) souhlas starosty MČ Brno-střed (vyřídí příslušný silniční úřad za předpokladu přiložení vizualizace či fotografie restaurační zahrádky pro posouzení souladu s Metodikou pro zřizování restauračních zahrádek Brno-střed), (3) doklad o nahlášení provozovny na Živnostenském úřadě, (4) souhlas Brněnských komunikací a.s., Renneská tř. 1a, Brno (originál), (5) souhlas Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Specializovaného pracoviště dopravního inženýrství Brno-město a Brno-venkov, Kounicova 24, 611 32 Brno, (6) stanovení přechodné úpravy silničního provozu vydané Odborem dopravy Magistrátu města Brna, Kounicova 67, Brno (originál), u rest. zahrádek na vozovce, zasahujících do vozovky a na parkovacích místech na chodníku, (7) závazné stanovisko OPP MMB – u restauračních zahrádek s podestou, s podestou a zastřešením umístěných v Městské památkové rezervaci a u kulturních památek, (8) povolení k umístění stavebního úřadu ÚMČ Brno-střed – u rest. zahrádek se zastřešením (včetně podesty), (9) doklad o zaplacení správního poplatku, (10) další doklady dle potřeby správního úřadu.

stavební právo stavební předpisy

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotili 2 čtenáři

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články