Vysílač za domem: právo sousedů stavby účastnit se povolovacích řízení, ilustrované na konkrétním případě
Na okraji města stojí ve svahu domek, kde bydlí mladý pár, a nedaleko od něj parcela, kde chtějí postavit novou dřevostavbu. Nedávno jim však 80 metrů za domem (a jen 20 m za stavební parcelou) začaly růst základy jakési technické stavby.
Zjistili, že se má jednat o čtyřicetimetrový telekomunikační vysílač, což je nepotěšilo - vysílač bude stát na vrcholu kopce na okraji lesa, bydlet od něj pár desítek metrů považovali za rizikové. Co když do vysílače udeří blesk, co když z něj v zimě bude padat led… Dá se s takovou situací vůbec něco dělat?
Dá, ale bylo by to podstatně snadnější, kdyby stavební úřad identifikoval vlastníky sousedního pozemku jako účastníky řízení v době, kdy se teprve rozhodovalo, kde vysílač bude stát. Obec uzavřela se stavebníkem tzv. veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní řízení (stavební povolení v tomto případě není nutné). Stavební úřad a stavebník mají povinnost identifikovat osoby, jejichž právo může být plánovanou stavbou přímo dotčeno a zajistit jejich souhlas. V daném případě však souhlasy sousedů nikdo nežádal a jedinými účastníky řízení byli stavebník, obec a majitel pozemku, na sousedy se zapomnělo.
Kdyby naši klienti byli k rozhodování přizváni, mohli by obci a stavebníkovi vysvětlit svou pozici, mohli by kontrolovat, zda byla náležitě posouzena rizika umístění vysílače, podávat námitky a možná by se jim dokonce podařilo se s obcí a stavitelem dohodnout o posunutí vysílače o pár desítek metrů dál. To se bohužel nestalo a byli postaveni až před hotovou věc. Právě proto se obrátili na nás.
„Naším hlavním argumentem bylo, že obec nemá podle zákona právo uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by k ní měli šanci vyjádřit se lidé, jichž se přímo týká. Typicky to bývají sousedé,” vysvětluje právnička Hana Sotoniaková. „Proto tvrdíme, že v tomto případě smlouva mezi obcí a stavitelem vůbec není účinná.”
S tímto argumentem jsme se pokusili vrátit situaci zpět do bodu rozhodování o umístění stavby a domoci se toho, aby k tomuto rozhodování byli přizvání i naši klienti. Podařilo se. Krajský úřad se přiklonil k naší argumentaci, stejně tak i Ministerstvo pro místní rozvoj, které se případem zabývalo v odvolacím řízení. Rozhodování o poloze čtyřicetimetrového vysílače je opět na začátku a tentokrát o něm budou rozhodovat opravdu všichni, jichž se dotýká.
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.




