IMOFA - operativní leasingy
Právní Prostor

Vysílač za domem: právo sousedů stavby účastnit se povolovacích řízení, ilustrované na konkrétním případě

Na okraji města stojí ve svahu domek, kde bydlí mladý pár, a nedaleko od něj parcela, kde chtějí postavit novou dřevostavbu. Nedávno jim však 80 metrů za domem (a jen 20 m za stavební parcelou) začaly růst základy jakési technické stavby.

Vysílač za domem: právo sousedů stavby účastnit se povolovacích řízení, ilustrované na konkrétním případě

Zjistili, že se má jednat o čtyřicetimetrový telekomunikační vysílač, což je nepotěšilo - vysílač bude stát na vrcholu kopce na okraji lesa, bydlet od něj pár desítek metrů považovali za rizikové. Co když do vysílače udeří blesk, co když z něj v zimě bude padat led… Dá se s takovou situací vůbec něco dělat?

Dá, ale bylo by to podstatně snadnější, kdyby stavební úřad identifikoval vlastníky sousedního pozemku jako účastníky řízení v době, kdy se teprve rozhodovalo, kde vysílač bude stát. Obec uzavřela se stavebníkem tzv. veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní řízení (stavební povolení v tomto případě není nutné). Stavební úřad a stavebník mají povinnost identifikovat osoby, jejichž právo může být plánovanou stavbou přímo dotčeno a zajistit jejich souhlas. V daném případě však souhlasy sousedů nikdo nežádal a jedinými účastníky řízení byli stavebník, obec a majitel pozemku, na sousedy se zapomnělo.

Kdyby naši klienti byli k rozhodování přizváni, mohli by obci a stavebníkovi vysvětlit svou pozici, mohli by kontrolovat, zda byla náležitě posouzena rizika umístění vysílače, podávat námitky a možná by se jim dokonce podařilo se s obcí a stavitelem dohodnout o posunutí vysílače o pár desítek metrů dál. To se bohužel nestalo a byli postaveni až před hotovou věc. Právě proto se obrátili na nás.

„Naším hlavním argumentem bylo, že obec nemá podle zákona právo uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by k ní měli šanci vyjádřit se lidé, jichž se přímo týká. Typicky to bývají sousedé,” vysvětluje právnička Hana Sotoniaková. „Proto tvrdíme, že v tomto případě smlouva mezi obcí a stavitelem vůbec není účinná.”

S tímto argumentem jsme se pokusili vrátit situaci zpět do bodu rozhodování o umístění stavby a domoci se toho, aby k tomuto rozhodování byli přizvání i naši klienti. Podařilo se. Krajský úřad se přiklonil k naší argumentaci, stejně tak i Ministerstvo pro místní rozvoj, které se případem zabývalo v odvolacím řízení. Rozhodování o poloze čtyřicetimetrového vysílače je opět na začátku a tentokrát o něm budou rozhodovat opravdu všichni, jichž se dotýká.

Sdílet článek
Anag novinky 2026
X

Další články

Články

Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona

Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Články

Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026

Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Články

Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)

Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů  – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Články

Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti

Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Články

Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)

Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
IMOFA - operativní leasingy