Zrušení licence na výrobu elektřiny nemusí vést k automatickému ukončení výroby elektřiny v solární elektrárně a jejímu odstavení z provozu

Skutkový stav

Na základě správní žaloby nejvyššího státního zástupce zrušil Krajský soud v Brně rozhodnutí ERÚ o udělení licence na výrobu elektřiny Výrobci. Následně NSS zamítl kasační stížnost Výrobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Výrobce napadl rozhodnutí Krajského soudu v Brně a NSS ústavní stížností a zároveň požádal o odklad vykonatelnosti výroku rozsudku Krajského soudu v Brně o zrušení rozhodnutí ERÚ o udělení licence na výrobu elektřiny. Ústavní soud následně přiznal odkladný účinek ústavní stížnosti Výrobce.[1]

Náhled Ústavního soudu na faktické důsledky zrušení licence na výrobu elektřiny

Ústavní soud přisvědčil argumentaci Výrobce podpořené znaleckým posudkem, že zrušení licence na výrobu elektřiny by pro něj mohlo být likvidační, když:

• výroba elektřiny v solární elektrárně je jeho hlavním zdrojem příjmů
• výstavba solární elektrárny byla financována úvěrem, který je splácen ze zisku generovaného výrobou elektřiny
• odstavení solární elektrárny z provozu by mohlo vést k degradaci a případnému zničení jejích částí (tj. panely, střídače, zabezpečení, rozvody).

Pokud by tedy došlo k odstavení solární elektrárny z provozu, pak by mohl Výrobce utrpět závažnou a jen těžko odstranitelnou újmu. Navíc podle názoru Ústavního soudu nelze očekávat, že by okamžitý výkon napadeného rozsudku vedl k poklesu ceny elektřiny koncovým zákazníkům o částku, která by Výrobci přestala být vyplácena. Nepatrně vyšší cena elektřiny pro jednotlivé odběratele je v porovnání s hrozící ekonomickou likvidací Výrobce podstatně méně závažná.

Dopady rozhodnutí

Pokud by Ústavní soud odkladný účinek ústavní stížnosti nepřiznal, pak by Výrobce zřejmě přišel o jediný zdroj příjmu, nemohl by legálně provozovat solární elektrárnu, hrozilo by mu, že banka okamžitě zesplatní úvěr a přistoupí ke zpeněžení zajištění, jehož hodnota by mohla znatelně poklesnout (např. technologie), resp. být i nulová (např. zastavené pohledávky). Výrobce by se tak mohl ocitnout v úpadku. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu byl tento scénář prozatím odvrácen a Výrobce tak může po dobu řízení před Ústavním soudem, resp. do doby zrušení rozhodnutí o přiznání odkladného účinku i nadále legálně provozovat solární elektrárnu v souladu s udělenou licencí, vyrábět elektřinu a čerpat provozní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jeho ekonomická činnost tak zůstává zachována a solární elektrárnu není nutné odstavit. Další vývoj této kauzy bude závislý na rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Obecně k odkladným účinkům

Nutno dodat, že v daném případě již i NSS přiznal odkladný účinek kasační stížnosti společnosti Výrobce. Ústavní soud tak v zásadě postupoval obdobně jako NSS. Rozsudek Krajského soudu v Brně byl vydán 20. 5. 2016. Díky podání kasační stížnosti a ústavní stížnosti se tak až do dneška podařilo Výrobci odvracet negativní důsledky odebrání licence. Přiznání odkladného účinku může být v mnoha případech klíčové pro dotčené osoby, stejně klíčové jako samo rozhodnutí ve věci. To platí nejen pro oblast energetiky, ale i pro stavební věci řešené správními soudy a další řízení v oblasti veřejné správy. Pro tyto účely jsme v HAVEL & PARTNERS shromáždili a analyzovali rozhodovací praxi soudů o přiznání odkladných účinků. Dle našeho názoru by obecně měl být přiznáván odkladný účinek žalob (bývalých) držitelů licence v případech, kde orgány státní správy odebírají licence. Řízení před správními soudy totiž může probíhat i několik let. Judikatura totiž posuzuje tři skutečnosti:

• zda výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce (žadatele o odkladný účinek žaloby) znamenaly újmu
• tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám
• přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Je vždy zásadní, jak důkladně žalobce, např. i výrobce z obnovitelného zdroje, svou žádost o odkladný účinek odůvodní a nejlépe i podloží konkrétními náklady, resp. škodou, která by mu vznikla jeho nepřiznáním. Pokud žalobce vše podloží, zejména v případech odebrání licencí, mají návrhy na přiznání odkladného účinku žalobám velkou šanci na úspěch.

---

[1] Usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2082/17 ze dne 15. srpna 2017