Aktuální otázky ve státním zastupitelství

„Mýty a fakta aneb co jsem o státním zastupitelství chtěl vědět a bál jsem se zeptat.“ Na samotném počátku bude dobré podívat se na to, jak je státní zastupitelství vnímáno veřejností, mediálně. V období od roku 2008 to připomíná sinusoidu – nejprve je státní zastupitelství nahoře. Když se nám líbí, co dělá, tak říkáme jak je skvělé, že ho máme, že funguje bezvadně. Potom to jde dolů, když už se nám tolik nelíbí. Pak už je zatracované.

JUDr. Pavel Zemannejvyšší státní zástupce
Je to asi tak, jak říkal Karel Havlíček Borovský: „Tak to na tom světě chodí, každý jde jinak. Dneska se cítíš za svatého, zítra budeš sviňák.“ S tím ale musíme žít.

Mýty

V médiích, respektive na veřejnosti, se nicméně čas od času objeví informace, které skutečně nejsou pravda. Pár jsem jich shrnul, ačkoli neříkám, že je to definitivní výčet.

  • státní zastupitelství stíhá, koho chce
  • státní zástupce je advokátem státu, proto musí poslouchat politiky
  • státní zastupitelství je v Ústavě řazeno do hlavy III. Moc výkonná. Musí tedy poslouchat moc výkonnou
  • nejvyšší státní zástupce ví o všech kauzách
  • nejvyšší státní zástupce může do všech záležitostí zasáhnout, i když na to nemá zákonné pravomoci, ono se to vždycky dá nějak udělat

Takové je mínění veřejnosti. Musím vás však vyvést z omylu. Není tomu tak, nestává se to a neděje se to. Vezmu to popořádku.

Fakta

Státní zastupitelství je vázáno zákonem. Státní zastupitelství je orgánem veřejné žaloby, tzn., řídí se zejména zákonem o státním zastupitelství, trestním zákoníkem a dalšími souvisejícími právními předpisy. Musím upozornit na jednu věc – v současné době, kdy máme trestní řízení ovládáno zásadou legality a oficiality, státnímu zástupci nezbývá než ověřit všechny skutečnosti, o nichž se hodnověrně dozví, tzn. zahájit prověřování, příp. trestní stíhání. To je možná ta otázka, kdy někoho napadne: co s tím lezete před soud, když si nejste stoprocentně jisti? Zásada legality na rozdíl od principu oportunity nám mnoho jiných možností nedává.

Přeskočím otázku advokáta státu a zastavím se u toho posledního – nejvyšší státní zástupce může zasáhnout do všech trestních věcí. Nemůže. O tom, jak vypadá struktura tzv. dohledu na státním zastupitelství budu hovořit dále, ale tady k tomu řeknu jednu věc: nepleťme si státní zastupitelství a prokuraturu.

Prokuratury jsme se v roce 1994 vzdali, do té doby existovala. V současné době má slovo prokuratura pejorativní nádech. Já říkám bohužel, poněvadž se spojuje s tím, že prokuratura přišla z Ruska. Přišla z Ruska, ale do toho Ruska přišla z Francie – první věc. Prokuratura se vyznačuje na rozdíl od státního zastupitelství tím, že je budována na principu monokracie, což znamená, že generální prokurátor skutečně může zasáhnout do jakékoliv trestní věci, která se projednává třeba na okrese, na okresní prokuratuře. Může dát k věci pokyn, může věc atrahovat, může rozhodnout sám. To jsou základní principy prokuratury. V souvislosti s novým zákonem o státním zastupitelství zaznělo, že bude představovat návrat ke generální prokuratuře Stalinského typu. Inu, nedalo mi to a začal jsem přemýšlet, co to asi ten Stalinský typ znamená. Našel jsem takovou malou brožurku, závěry Komise z roku 1968, která prošetřovala nezákonnosti z 50. let. A tam jsem našel krásný citát, který možná osvětlí otázku toho Stalinského typu. Ministr spravedlnosti Alexej Čepička prohlásil, v té době vůči orgánům činným v trestním řízení, zahrnujíce soudy, polici a prokuraturu: "Důležité je, co dostanou z Ministerstva, hlavně prokurátoři." Sepjetí moci výkonné s prokuraturou, která by měla být nezávislá, možná vyjadřuje ten Stalinský typ. Nyní fakta. Veřejná žaloba musí být nezávislá na moci výkonné, tzn., že ministerstvo spravedlnosti nemůže ukládat žádné pokyny státnímu zastupitelství a pokud by se tak náhodou stalo, státní zastupitelství to nesmí akceptovat.

Jaká je role moci výkonné, tzn. ministerstva ve vztahu ke státnímu zastupitelství? Spočívá v otázce personální, tedy jmenování a odvolávání funkcionářů státního zastupitelství, jmenování a odvolávání státních zástupců, příp. připravované legislativy.

Jaká je pozice státního zastupitelství v České republice?

Jak už bylo řečeno, státní zastupitelství je řazeno do hlavy III. Ústavy, tedy k moci výkonné, konkrétně do článku 80. Když ústavu otevřete, je to úplně poslední článek v rámci moci výkonné. Státní zastupitelství podle článku 80 zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. Jsme řazeni za ministerstvy a jinými správními úřady a náhled na státní zastupitelství je skutečně dvojí. První pohled: státní zastupitelství jako orgán moci veřejné, dejme tomu správní orgán respektující politiku vlády. To je ovšem, jak už jsem řekl, s ohledem na cíle, které má státní zastupitelství, tedy především zastupování veřejné žaloby, dosti nemožné. Druhé hledisko: orgán sui generis, u něhož se prolínají rysy moci výkonné. Příklon je spíše ke druhé variantě. Nicméně vždy, když se to hodí, tak přirozeně slyším: jste v rámci moci výkonné, tak byste měli poslouchat. Ono je to možná trochu škoda a možná by stačilo, kdyby se článek 80 přesunul úplně mimo hlavu III., mimo moc výkonnou a státnímu zastupitelství bylo dopřáno podobné postavení jako třeba České národní bance.

Máme i trestní působnost, ale to jen na okraj. Ta měla, opět proti dřívější prokuratuře, spočívat ještě v trestním řízení, konkrétně v postihování kriminality. Dřívější prokuratura vykonávala tzv. všeobecný dozor a ten byl v 90. letech vytěsněn, aby následně některé pravomoci byly státnímu zastupitelství vráceny, poněvadž se zjistilo, že v některých oblastech neexistuje kontinuální mechanismus. Tak v současné době máme dohled nad věznicemi, nad psychiatrickými léčebnami, nad dětskými domovy. Pravomoc, o které se v poslední době poměrně často hovoří, je možnost podávat správní žaloby. Nejvyšší státní zástupce může podat správní žalobu ve veřejném zájmu, což se i děje. Na druhou stranu od nového roku již nemá státní zástupce právo podat návrh na popření otcovství. Čekám, za jak dlouho se nám popření zase vrátí, poněvadž těchto "popíraček" bylo poměrně dost.

Odkazoval jsem na zákon o státním zastupitelství, kde se hovoří o tom, že se zřizuje státní zastupitelství jako soustava úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. Co je důležité, státnímu zastupitelství, a konkrétně státnímu zástupci, nesmí být zasahováno do jejich výkonu. To je právě zmiňovaný vztah k moci výkonné, k ministerstvu. Důležitá je možná novela z roku 2002, která zákon dost změnila. Zatímco, před novelou v roce 2002, byl Ministr spravedlnosti skutečně služebně nadřízen Nejvyššímu státnímu zástupci, po novele se státní zastupitelství emancipovalo a existuje skutečně veliká dělicí čára mezi Ministerstvem spravedlnosti a Nejvyšším státním zástupcem, resp. státním zastupitelstvím. Ministerstvo, jak už jsem řekl, je nejvyšším orgánem správy státního zastupitelství a v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, o kterém se v současné době poměrně dost hovořilo, ministr spravedlnosti může kdykoliv požádat kterékoliv státní zastupitelství o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády, nebo kvůli odškodňování. V současné době je to klasická poslanecká interpelace vůči ministrovi, ale ustanovení může být použito například i v situaci, kdy vláda bude rozhodovat (resp. už rozhodovala) o prodloužení nájmu stíhaček Gripen a bylo by asi logické, kdyby se prostřednictvím ministra dotázala, v jakém stavu se v té době nalézalo trestní řízení.

 

Jaká jsou personální oprávnění ministerstva?

Jak už jsem řekl, je to jmenování a odvolávání funkcionářů nebo vedoucích funkcionářů státního zastupitelství, přičemž pouze Nejvyššímu státnímu zástupci je dopřáno to beneficium, že může být odvolán kdykoliv bez udání důvodů. Na návrh jej odvolává vláda, takže když jsem v zahraničí a ptají se mě, jak dlouhý mám mandát, vždy říkám: do středy. Ve středu totiž zasedá vláda, takže když jsem někde do čtvrtka, hned se ptají, tak co? A já říkám jo, zůstávám. Takže je to dobré. Je to řečeno s jistou nadsázkou, jen tím chci říci, že tento systém nemusí být úplně stabilní. Ostatní vedoucí státní zástupci mají větší míru jistoty, poněvadž jsou odvolávání jednak ve správním řízení a jednak je při odvolání důležité shledat porušení, závazné porušení povinností vedoucího státního zástupce. Ministerstvo spravedlnosti pak disponuje možnostmi výběru státních zástupců na jejich jmenování, dělá systematizaci státního zastupitelství.

Připravované legislativní změny

(pozn. red.: jde o text z poloviny dubna, i přes současnou situaci kolem návrhu zákona o státním zastupitelství jsme se rozhodli jej uveřejnit)

Asi už jste o nich měli možnost slyšet, takže je jen velice rychle shrnu. Zákon o státním zastupitelství se připravuje již 3 roky a jak jsem hovořil na začátku o té sinusoidě, tak ona platí i tady u tohoto zákona. Návrh jsem představoval již čtyřem ministrům a vždy jej nějakým způsobem probíráme, co by bylo dobré apod. Nicméně hlavní principy návrhu zůstávají stejné.

Státní zastupitelství by se mělo odříznout od moci výkonné, to je za prvé. Za druhé, by se mělo zefektivnit a měla by v něm být trochu větší flexibilita. To znamená, že u vedoucích státních zástupců bude zavedeno funkční období, v souladu se soudy bude 7leté, pro vedoucí státní zástupce 10leté, neopakovatelné. Další bod týkající se personálních věcí: bude zaveden kariérní řád a hodnocení státních zástupců, tzn., aby nepostupovali nahodile a aby se nestalo, že někdo je jeden den jmenován státním zástupcem a hned druhý den jen přiřazen Nejvyššímu státnímu zástupci. Měla by proběhnout určitá doba, než člověk na určitý stupeň dosáhne. Další věc, na které to stojí, je redukce stupňů státního zastupitelství, tzn., chceme zrušit Vrchní státní zastupitelství. Jestli se budete ptát, zdali je na tom shoda napříč soustavou, tak není. Přirozeně není. Zřízení protikorupčního speciálu je dalším bodem návrhu. Ono se říká protikorupční, ale postupně se jeho věcná působnost jaksi rozšířila, takže to bude spíše speciál, pokud vznikne, proti závažné hospodářské kriminalitě a korupci. Poslední výraznou a důležitou změnou je zamezení konání tzv. dohledu nad dohledem a zároveň umožnění, aby ten státní zástupce, který si kauzu dozoruje třeba na okrese, šel s kauzou k odvolacímu řízení, tedy zavedení skutečné rovnosti zbraní v řízení před soudem.

Nyní ještě pár slov k dohledu, poněvadž v médiích se "dohled" a "dozor" používá velice často. Jsou to ovšem dvě dosti rozdílné věci. Dozor je výkon pravomocí státního zástupce v živé kauze vůči policejnímu orgánu, tedy státní zástupce může dávat pokyny policejnímu orgánu, například: vyslechněte tohoto svědka, proveďte rekognici, proveďte konfrontaci, proveďte domovní prohlídku, opatřete znalecký posudek. Naproti tomu dohled funguje mezi jednotlivými stupni státního zastupitelství, tzn., jestliže je věc řešena na okrese, tak dohled vykonává vždy krajské státní zastupitelství. Jestliže je věc řešena v 1. stupni na kraji, tak dohledem je Vrchní státní zastupitelství. Dohled není obligatorní, já říkám, že na něj není právní nárok. V rámci dohledu může dohledový orgán věc přezkoumat a učinit určité závěry, tedy je to v pořádku/není to v pořádku, příp. uložit nějaké pokyny. Jestliže by orgán, který je dohledovaný odmítl splnit pokyn, potom si ten dohledový orgán danou věc musí vyřídit sám.

 

Shrnutí navrhovaných legislativních změn:

Nejvyšší státní zástupce

  • bude jmenován prezidentem republiky na návrh vlády předložený vládě ministrem spravedlnosti
  • bude mít časově omezený mandát na 10 let
  • bude odvolatelný pouze skrze kárné řízení

Ostatní vedoucí státní zástupci

  • přejde na ně z ministra spravedlnosti oprávnění jmenovat a odvolávat své náměstky
  • mandát na 7 let
  • budou odvolatelní pouze skrze kárné řízení
  • komplexní novelizace
  • zakotvení jisté formy samosprávy státního zastupitelství
  • co nejširší vymanění z externích vlivů, a to jak v oblasti personální, tak například i v otázce poskytování informací z trestního řízení ministerstvu spravedlnosti
  • hodnocení státních zástupců, kariérní řád
  • –speciál
  • cesta k naplnění doporučení Rady Evropy k úloze veřejné žaloby v trestním řízení č. R(2000)19, schválené Výborem ministrů Rady Evropy dne 6. 10. 2000 v Messině

Nezávislost uvnitř soustavy státního zastupitelství

  • systém státního zastupitelství je vystavěn na specifickém principu nadřízenosti a podřízenosti vždy pouze dvou bezprostředně sousedících stupňů – tato nadřízenost se realizuje v konkrétních věcech pomocí tzv. dohledu
  • těžiště dohledu spočívá v možnosti vydání závazného pokynu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství v konkrétní věci
  • výjimka ze závaznosti – pokyn je dle názoru nižšího státního zastupitelství v rozporu se zákonem
  • odmítne pokyn splnit a sdělí nadřízenému státnímu zastupitelství důvody, nadřízené státní zastupitelství může věc atrahovat a vyřídit samo.

Myslím si, že na tomto místě můžu skončit. Bylo to takové lehké představení toho, co se v současné době ve státním zastupitelství děje a jak si myslím, že je státní zastupitelství vnímáno. To vnímání je v podstatě zajímavé i z toho hlediska, že není dávno, kdy se říkalo, že státní zastupitelství nedělá nic. V současné době je státní zastupitelství, dle mého názoru, vnímáno tak, že dělá mnoho. Asi si musíme zvyknout na to, že státní zastupitelství tady je, ale není tady proto, aby někoho kriminalizovalo, aby primárně někoho stavělo před soud a aby se ho snažilo odsoudit, ale je ochranou společnosti, tedy té zdravé společnosti, před negativními vlivy. A je pochopitelně i ochranou poškozených.


Kongres Právní prostor 2014

Ve dnech 15. a 16. dubna 2014 se v Seči u Chrudimi konal již 4. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministryně pro místní rozvoj ČR, ministr zemědělství ČR, náměstkyně ministra vnitra ČR, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Soudcovské unie ČR. Kongres s podtitulem (NE)ZNÁMÉ PRÁVO zahrnoval sedm tematických bloků, v rámci kterých vystoupilo na dvacet přednášejících odborníků z oblasti advokacie, komerčního práva, justice, státní správy a samosprávy a dalších. Pořadateli byly CODEXIS a Právní rádce.

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/    

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři