Komentář: K novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Koncepce kriminalizace jednání právnických osob zřejmě dozná značných změn. V případě, že bude schválena novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, budou právnické osoby odpovídat za všechny trestné činy s výslovným uvedením těch trestných činů, za které odpovídat nebudou.
V současné době právnické osoby odpovídají za 83 trestných činů, přičemž od 1. 8. 2014 jsou právnické osoby na základě zákona č. 141/2014 Sb. nově trestně odpovědny za trestný čin znásilnění (§ 185 TZ), účasti na pornografickém představení (§ 193a TZ), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b TZ) a lichvy (§ 217 TZ).
Připravovaná novela by měla napravit současný stav, kdy právnické osoby nejsou trestně odpovědné za jednání, kterých se mohou v závislosti na předmětu své činnosti typicky dopouštět. Může se jednat o trestné činy v oblasti dopravy, trestné činy proti životu a zdraví atp. Pokud novela zdárně projde legislativním procesem, očekávám jednoznačný nárůst trestního stíhání právnických osob. Zároveň to však bude dalším signálem pro právnické osoby, aby se chovaly preventivně a trestné činnosti předcházely. Napomoci by jim k tomu měly tzv. Compliance programy, které právnickým osobám umožňují nastavení řízení procesů, úpravu vnitřních předpisů a nastavení dalších mechanismů, aby mohly účinně trestní odpovědnosti právnických osob předcházet. Důležitým faktorem je samozřejmě správná aplikace zákona ze strany orgánů činných v trestním řízení. Podle dosavadních statistik se však zdá, že orgány činné v trestním řízení si zákon přisvojily a umějí ho aplikovat.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o.
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
