Komentář: K novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Koncepce kriminalizace jednání právnických osob zřejmě dozná značných změn. V případě, že bude schválena novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, budou právnické osoby odpovídat za všechny trestné činy s výslovným uvedením těch trestných činů, za které odpovídat nebudou.
V současné době právnické osoby odpovídají za 83 trestných činů, přičemž od 1. 8. 2014 jsou právnické osoby na základě zákona č. 141/2014 Sb. nově trestně odpovědny za trestný čin znásilnění (§ 185 TZ), účasti na pornografickém představení (§ 193a TZ), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b TZ) a lichvy (§ 217 TZ).
Připravovaná novela by měla napravit současný stav, kdy právnické osoby nejsou trestně odpovědné za jednání, kterých se mohou v závislosti na předmětu své činnosti typicky dopouštět. Může se jednat o trestné činy v oblasti dopravy, trestné činy proti životu a zdraví atp. Pokud novela zdárně projde legislativním procesem, očekávám jednoznačný nárůst trestního stíhání právnických osob. Zároveň to však bude dalším signálem pro právnické osoby, aby se chovaly preventivně a trestné činnosti předcházely. Napomoci by jim k tomu měly tzv. Compliance programy, které právnickým osobám umožňují nastavení řízení procesů, úpravu vnitřních předpisů a nastavení dalších mechanismů, aby mohly účinně trestní odpovědnosti právnických osob předcházet. Důležitým faktorem je samozřejmě správná aplikace zákona ze strany orgánů činných v trestním řízení. Podle dosavadních statistik se však zdá, že orgány činné v trestním řízení si zákon přisvojily a umějí ho aplikovat.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o.
Další články
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?




