Komentář: K novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Koncepce kriminalizace jednání právnických osob zřejmě dozná značných změn. V případě, že bude schválena novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, budou právnické osoby odpovídat za všechny trestné činy s výslovným uvedením těch trestných činů, za které odpovídat nebudou.
V současné době právnické osoby odpovídají za 83 trestných činů, přičemž od 1. 8. 2014 jsou právnické osoby na základě zákona č. 141/2014 Sb. nově trestně odpovědny za trestný čin znásilnění (§ 185 TZ), účasti na pornografickém představení (§ 193a TZ), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b TZ) a lichvy (§ 217 TZ).
Připravovaná novela by měla napravit současný stav, kdy právnické osoby nejsou trestně odpovědné za jednání, kterých se mohou v závislosti na předmětu své činnosti typicky dopouštět. Může se jednat o trestné činy v oblasti dopravy, trestné činy proti životu a zdraví atp. Pokud novela zdárně projde legislativním procesem, očekávám jednoznačný nárůst trestního stíhání právnických osob. Zároveň to však bude dalším signálem pro právnické osoby, aby se chovaly preventivně a trestné činnosti předcházely. Napomoci by jim k tomu měly tzv. Compliance programy, které právnickým osobám umožňují nastavení řízení procesů, úpravu vnitřních předpisů a nastavení dalších mechanismů, aby mohly účinně trestní odpovědnosti právnických osob předcházet. Důležitým faktorem je samozřejmě správná aplikace zákona ze strany orgánů činných v trestním řízení. Podle dosavadních statistik se však zdá, že orgány činné v trestním řízení si zákon přisvojily a umějí ho aplikovat.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
