Komentář: K výjimečným trestům za vraždu v Jihlavě

Komentář: K výjimečným trestům za vraždu v Jihlavě

Olomoucký vrchní soud na začátku května zpřísnil dvěma mladíkům tresty za brutální vraždu patnáctileté dívky v Jihlavě. Tomáš Zavřel si odpyká výjimečný trest odnětí svobody v délce 24 let a Jakub Doležal stráví ve vězení za přečin nadržování 4 roky. Soud zároveň potvrdil výjimečný trest odnětí svobody v délce 25 let pro hlavního aktéra činu Michala Kisiova.

Mgr. Dominka Fremrová

Mgr. Dominka Fremrová

advokátní koncipientka

Mgr. Dominka Fremrová

advokátní koncipientka

Komentovanou aktualitu naleznete zde.

K uložení výjimečného trestu[1] odnětí svobody nad 20 až do 30 let podle § 54 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“), může soud přistoupit v případě, že závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížená. Při posouzení, zda je v konkrétním případě naplněna podmínka zvlášť vysoké závažnosti, je zapotřebí vycházet z objektivních okolností, jako jsou význam dotčeného zájmu chráněného trestním zákonem, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti spáchání činu a rovněž ze subjektivní stánky, tedy například z míry zavinění pachatele, jeho pohnutky, záměru nebo cíle. Pokud je však okolnost, pro kterou by měla být závažnost spáchaného zvlášť závažného zločinu hodnocena jako velmi vysoká, zákonným znakem trestného činu, nelze k ní znovu přihlížet i z hlediska ustanovení § 54 odst. 2 TrZ. Takový postup by byl možný pouze v případě, pokud by její intenzita byla podstatně vyšší, než jaká se u zločinů daného druhu vyskytuje obvykle.[2] Závěr o obzvláště ztížené možnosti nápravy pachatele pak musí být založen na komplexním zhodnocení osobnosti pachatele, vyplývat z jeho chování v minulosti a z jeho současných osobnostních charakteristik.[3]

Ze všech dostupných informací o spáchaném trestném činu lze dovodit, že minimálně podmínka velmi vysoké závažnosti byla v daném případě naplněna. Čin byl bezpochyby spáchán zvlášť trýznivým způsobem, neboť dívka trpěla desítky minut, kdy navíc musela vnímat, že bude usmrcena a byla zde rovněž vyšší míra brutality a surovosti. Nelze také opomenout, že pachatelé se trestného činu dopustili ve snaze ochránit sami sebe před trestním stíháním. Právě v reakci na stoupající brutalitu pachatelů a závažnost násilných trestných činů, jaké se vyskytovaly v daném případě, došlo s přijetím nového trestního zákoníku ke zvýšení obecné horní hranice trestu odnětí svobody na 20 let (z původních 15 let) a také zvýšení rozsahu časově omezeného výjimečného trestu, kterým je trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let (původně nad 15 až do 25 let).

 *Autorka příspěvku je advokátní koncipientkou v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D., a doktorandkou na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.


[1]  Výjimečným trestem se podle § 54 odst. 1 TrZ rozumí jednak trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje

[2]  Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 737.

[3]  Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 738.

trestní právo trest odnětí svobody

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články