Komentář: K výjimečným trestům za vraždu v Jihlavě
Olomoucký vrchní soud na začátku května zpřísnil dvěma mladíkům tresty za brutální vraždu patnáctileté dívky v Jihlavě. Tomáš Zavřel si odpyká výjimečný trest odnětí svobody v délce 24 let a Jakub Doležal stráví ve vězení za přečin nadržování 4 roky. Soud zároveň potvrdil výjimečný trest odnětí svobody v délce 25 let pro hlavního aktéra činu Michala Kisiova.
Komentovanou aktualitu naleznete zde.
K uložení výjimečného trestu[1] odnětí svobody nad 20 až do 30 let podle § 54 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“), může soud přistoupit v případě, že závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížená. Při posouzení, zda je v konkrétním případě naplněna podmínka zvlášť vysoké závažnosti, je zapotřebí vycházet z objektivních okolností, jako jsou význam dotčeného zájmu chráněného trestním zákonem, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti spáchání činu a rovněž ze subjektivní stánky, tedy například z míry zavinění pachatele, jeho pohnutky, záměru nebo cíle. Pokud je však okolnost, pro kterou by měla být závažnost spáchaného zvlášť závažného zločinu hodnocena jako velmi vysoká, zákonným znakem trestného činu, nelze k ní znovu přihlížet i z hlediska ustanovení § 54 odst. 2 TrZ. Takový postup by byl možný pouze v případě, pokud by její intenzita byla podstatně vyšší, než jaká se u zločinů daného druhu vyskytuje obvykle.[2] Závěr o obzvláště ztížené možnosti nápravy pachatele pak musí být založen na komplexním zhodnocení osobnosti pachatele, vyplývat z jeho chování v minulosti a z jeho současných osobnostních charakteristik.[3]
Ze všech dostupných informací o spáchaném trestném činu lze dovodit, že minimálně podmínka velmi vysoké závažnosti byla v daném případě naplněna. Čin byl bezpochyby spáchán zvlášť trýznivým způsobem, neboť dívka trpěla desítky minut, kdy navíc musela vnímat, že bude usmrcena a byla zde rovněž vyšší míra brutality a surovosti. Nelze také opomenout, že pachatelé se trestného činu dopustili ve snaze ochránit sami sebe před trestním stíháním. Právě v reakci na stoupající brutalitu pachatelů a závažnost násilných trestných činů, jaké se vyskytovaly v daném případě, došlo s přijetím nového trestního zákoníku ke zvýšení obecné horní hranice trestu odnětí svobody na 20 let (z původních 15 let) a také zvýšení rozsahu časově omezeného výjimečného trestu, kterým je trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let (původně nad 15 až do 25 let).
*Autorka příspěvku je advokátní koncipientkou v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D., a doktorandkou na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Výjimečným trestem se podle § 54 odst. 1 TrZ rozumí jednak trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje
[2] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 737.
[3] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 738.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



