Komentář: Otroctví stále existuje. A vynáší

Nucená práce vytváří po celém světě ročně zisk ve výši až 150 miliard dolarů, tedy asi tři bilióny korun. Je to asi třikrát více, než se původně odhadovalo. Ve své zprávě to uvádí Mezinárodní organizace práce (ILO). Přibližně dvě třetiny z této částky, což je přibližně sto miliard dolarů, pak podle ní pochází ze sexuálního vykořisťování.

advokátní koncipientka
Foto: Shutterstock

Na počátku 21. století se nucená práce, obchodování s lidmi či moderní otroctví týká zhruba 21 miliónů lidí po celém světě. A výjimkou není ani Česká republika, která je v tomto ohledu především zemí cílovou a tranzitní, ale stále i zdrojovou. Nejčastější formou[1] je zde, tak jako v celé Evropě, vykořisťování sexuální a dále pak pracovní[2].

Dané problematice se věnuje celá řada dokumentů mezinárodního práva, jako je např. Úmluva o otroctví, Mezinárodní úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného, Protokol OSN o prevenci, potírání a trestání obchodu s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, a také unijního práva jako např. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí nebo Rámcové rozhodnutí Rady EU o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii. Závazky plynoucí z těchto mezinárodních smluv a unijního práva pak byly také implementovány do ustanovení § 168 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“), kde je upraven trestný čin obchodování s lidmi[3]. Toto ustanovení obsahuje dvě základní skutkové podstaty, které se liší zejména předmětem útoku. Zatímco v prvním odstavci je předmětem útoku dítě[4], ve druhém odstavci jsou to jiné osoby než děti (dospělí), které se však nerozhodovaly zcela svobodně, ale nacházely se v situaci, která svobodné rozhodování vylučuje.[5] Ustanovení § 168 TrZ pak uvádí pro obchodování s dětmi i dospělými jako způsoby zneužití oběti: a) pohlavní styk nebo jinou formu sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo výrobu pornografického díla, b) odběr tkáně buňky nebo orgánu, c) službu v ozbrojených silách, d) otroctví nebo nevolnictví a e) nucenou práci nebo jinou formu vykořisťování.

Obchod s lidmi patří mezi nejčastější a také nejvýnosnější formy organizovaného zločinu páchaného na území České republiky. Má mnoho různých podob a s měnícími se sociálními a ekonomickými okolnostmi se pořád vyvíjí. Charakteristická je pro něj bohužel také vysoká míra latence. Oběťmi se v největší míře stávají osoby, které jsou ve špatné ekonomické nebo jiné tíživé životní situaci, cizinci a také děti. Nakonec je také vhodné připomenout, že trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 TrZ se v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, mohou dopustit i právnické osoby. Podle ustanovení § 2 odst. 4 písm. c) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, jsou pak oběti trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 TrZ zařazeny do kategorie zvlášť zranitelných obětí.

 

Autorka příspěvku je advokátní koncipientkou v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D., a doktorandkou na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.


[1] Zpráva Ministerstva vnitra o stavu obchodování s lidmi v ČR za rok 2012, s. 3.

[2] Pozornost v posledních letech vzbudil případ zazděného vietnamského občana v prostotách pěstírny marihuany, který se staral o rostliny konopí.

[3] Trestný čin obchodování s lidmi je zařazen mezi trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství v Hlavě II.

[4] Dítětem se v souladu s ustanovením § 126 TrZ rozumí osoba mladší osmnácti let.

[5] Za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje omylu, tísně nebo závislosti.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu