Komentář: První trest zrušení právnické osoby za trestnou činnost
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, který vůbec poprvé uložil trest zrušení právnické osoby kvůli její trestné činnosti. Zrušená právnická osoba nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, stát tak připravila o necelý milion korun.
Komentovaná aktualita: Český soud poprvé zrušil firmu kvůli trestné činnosti
Rozhodnutí krajského soudu, kterým byl potvrzen trest zrušení právnické osoby, je od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také „ZTOPO“) prvním svého druhu. Dle ustanovení § 16 odst. 1 ZTOPO „soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů…“ Jedná se o ojedinělé rozhodnutí nejen v České republice, ale i v komparaci se srovnatelnými evropskými státy. Zároveň je toto rozhodnutí třeba vidět jako signál, že soudy a orgány činné v trestním řízení celkově ZTOPO již zaregistrovaly, začaly jej aplikovat a že jej právnické osoby musí brát zcela vážně. Samozřejmě, ne každé právnické osobě hrozí trest zrušení, ale jsou zde další velmi citelné sankce, jako jsou trest peněžitý či uveřejnění odsuzujícího rozsudku.
ZTOPO klade na právnické osoby značné nároky, pokud jde o předcházení trestné činnosti. Z vlastní praxe mohu říci, že právnické osoby ve vztahu k ZTOPO lze rozdělit do několika kategorií, a to na: 1) právnické osoby, které vůbec nevědí, že ZTOPO existuje; 2) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale neberou jej zatím dostatečně vážně; 3) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale nevidí v něm natolik velké riziko, aby věnovaly na předcházení trestné činnosti své úsilí a svoji investici ať už časovou, nebo finanční; 4) právnické osoby, které se předcházení trestné činnosti věnují jako zcela samozřejmé součásti svého fungování a byznysu. Každý management právnické osoby se o svém přístupu musí rozhodnout sám, ale doporučuji existenci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob rozhodně nepodceňovat, a to nikoliv kvůli zrušené pyšelské společnosti, ale zejména kvůli vlastnímu klidu.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o
_
_
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?



