Komentář: První trest zrušení právnické osoby za trestnou činnost
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, který vůbec poprvé uložil trest zrušení právnické osoby kvůli její trestné činnosti. Zrušená právnická osoba nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, stát tak připravila o necelý milion korun.
Komentovaná aktualita: Český soud poprvé zrušil firmu kvůli trestné činnosti
Rozhodnutí krajského soudu, kterým byl potvrzen trest zrušení právnické osoby, je od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také „ZTOPO“) prvním svého druhu. Dle ustanovení § 16 odst. 1 ZTOPO „soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů…“ Jedná se o ojedinělé rozhodnutí nejen v České republice, ale i v komparaci se srovnatelnými evropskými státy. Zároveň je toto rozhodnutí třeba vidět jako signál, že soudy a orgány činné v trestním řízení celkově ZTOPO již zaregistrovaly, začaly jej aplikovat a že jej právnické osoby musí brát zcela vážně. Samozřejmě, ne každé právnické osobě hrozí trest zrušení, ale jsou zde další velmi citelné sankce, jako jsou trest peněžitý či uveřejnění odsuzujícího rozsudku.
ZTOPO klade na právnické osoby značné nároky, pokud jde o předcházení trestné činnosti. Z vlastní praxe mohu říci, že právnické osoby ve vztahu k ZTOPO lze rozdělit do několika kategorií, a to na: 1) právnické osoby, které vůbec nevědí, že ZTOPO existuje; 2) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale neberou jej zatím dostatečně vážně; 3) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale nevidí v něm natolik velké riziko, aby věnovaly na předcházení trestné činnosti své úsilí a svoji investici ať už časovou, nebo finanční; 4) právnické osoby, které se předcházení trestné činnosti věnují jako zcela samozřejmé součásti svého fungování a byznysu. Každý management právnické osoby se o svém přístupu musí rozhodnout sám, ale doporučuji existenci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob rozhodně nepodceňovat, a to nikoliv kvůli zrušené pyšelské společnosti, ale zejména kvůli vlastnímu klidu.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o
_
_
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


