Komentář: První trest zrušení právnické osoby za trestnou činnost
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, který vůbec poprvé uložil trest zrušení právnické osoby kvůli její trestné činnosti. Zrušená právnická osoba nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, stát tak připravila o necelý milion korun.
Komentovaná aktualita: Český soud poprvé zrušil firmu kvůli trestné činnosti
Rozhodnutí krajského soudu, kterým byl potvrzen trest zrušení právnické osoby, je od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také „ZTOPO“) prvním svého druhu. Dle ustanovení § 16 odst. 1 ZTOPO „soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů…“ Jedná se o ojedinělé rozhodnutí nejen v České republice, ale i v komparaci se srovnatelnými evropskými státy. Zároveň je toto rozhodnutí třeba vidět jako signál, že soudy a orgány činné v trestním řízení celkově ZTOPO již zaregistrovaly, začaly jej aplikovat a že jej právnické osoby musí brát zcela vážně. Samozřejmě, ne každé právnické osobě hrozí trest zrušení, ale jsou zde další velmi citelné sankce, jako jsou trest peněžitý či uveřejnění odsuzujícího rozsudku.
ZTOPO klade na právnické osoby značné nároky, pokud jde o předcházení trestné činnosti. Z vlastní praxe mohu říci, že právnické osoby ve vztahu k ZTOPO lze rozdělit do několika kategorií, a to na: 1) právnické osoby, které vůbec nevědí, že ZTOPO existuje; 2) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale neberou jej zatím dostatečně vážně; 3) právnické osoby, které vědí, že ZTOPO existuje, ale nevidí v něm natolik velké riziko, aby věnovaly na předcházení trestné činnosti své úsilí a svoji investici ať už časovou, nebo finanční; 4) právnické osoby, které se předcházení trestné činnosti věnují jako zcela samozřejmé součásti svého fungování a byznysu. Každý management právnické osoby se o svém přístupu musí rozhodnout sám, ale doporučuji existenci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob rozhodně nepodceňovat, a to nikoliv kvůli zrušené pyšelské společnosti, ale zejména kvůli vlastnímu klidu.
* Autor příspěvku je odborný asistent a tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o
_
_
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



