Komentář: Státní zástupce žádá pro míchače směsi s metanolem doživotí
Státní zástupce Roman Kafka žádá pro údajné míchače metanolem kontaminované směsi Tomáše Křepelu a Rudolfa Fiana za obecné ohrožení doživotní vězení.
Komentovanou aktualitu naleznete zde.
Trest odnětí svobody na doživotí je nejpřísnější druh trestu. Lze jej uložit jen ve zcela výjimečných případech a musí být splněny tyto podmínky:
- musí se jednat o zvlášť závažný zločin, který je taxativně uveden v § 54 odst. 3 trestního zákoníku, v němž je uveden i trestný čin obecného ohrožení;
- zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, přičemž v případě obecného ohrožení musí dojít i k úmyslnému usmrcení člověka a
- uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let.
První dvě podmínky by mohly být v daném případě splněny, neboť oba pachatelé jsou obžalováni ze zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení. Toto jejich jednání spočívalo ve vytvoření smrtící směsi smícháním metanolu a etanolu, přičemž tuto směs následně uvedli do oběhu a v důsledku toho způsobili smrtelnou otravu 38 lidem. Tohoto jednání se pachatelé dopustili v úmyslu nepřímém, tzn. že se svým jednáním a jeho následky museli být přinejmenším srozuměni. Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek spočívá v usmrcení 38 lidí a nenávratnému poškození zdraví u dalších 79 osob. Nicméně v současné fázi se jeví jako nejisté, zda bude splněna i třetí podmínka, která zakotvuje zásadu subsidiarity trestu odnětí svobody na doživotí a která stanoví, že uložení mírnějšího trestu nebude způsobilé účinně ochránit společnost před nejnebezpečnější kriminalitou nebo mírnější trest nepovede k nápravě pachatele.
*Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
_
_
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


