Komentář: Státní zástupce žádá pro míchače směsi s metanolem doživotí
Státní zástupce Roman Kafka žádá pro údajné míchače metanolem kontaminované směsi Tomáše Křepelu a Rudolfa Fiana za obecné ohrožení doživotní vězení.
Komentovanou aktualitu naleznete zde.
Trest odnětí svobody na doživotí je nejpřísnější druh trestu. Lze jej uložit jen ve zcela výjimečných případech a musí být splněny tyto podmínky:
- musí se jednat o zvlášť závažný zločin, který je taxativně uveden v § 54 odst. 3 trestního zákoníku, v němž je uveden i trestný čin obecného ohrožení;
- zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, přičemž v případě obecného ohrožení musí dojít i k úmyslnému usmrcení člověka a
- uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let.
První dvě podmínky by mohly být v daném případě splněny, neboť oba pachatelé jsou obžalováni ze zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení. Toto jejich jednání spočívalo ve vytvoření smrtící směsi smícháním metanolu a etanolu, přičemž tuto směs následně uvedli do oběhu a v důsledku toho způsobili smrtelnou otravu 38 lidem. Tohoto jednání se pachatelé dopustili v úmyslu nepřímém, tzn. že se svým jednáním a jeho následky museli být přinejmenším srozuměni. Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek spočívá v usmrcení 38 lidí a nenávratnému poškození zdraví u dalších 79 osob. Nicméně v současné fázi se jeví jako nejisté, zda bude splněna i třetí podmínka, která zakotvuje zásadu subsidiarity trestu odnětí svobody na doživotí a která stanoví, že uložení mírnějšího trestu nebude způsobilé účinně ochránit společnost před nejnebezpečnější kriminalitou nebo mírnější trest nepovede k nápravě pachatele.
*Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
_
_
Další články
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
