Komentář: Státní zástupce žádá pro míchače směsi s metanolem doživotí
Státní zástupce Roman Kafka žádá pro údajné míchače metanolem kontaminované směsi Tomáše Křepelu a Rudolfa Fiana za obecné ohrožení doživotní vězení.
Komentovanou aktualitu naleznete zde.
Trest odnětí svobody na doživotí je nejpřísnější druh trestu. Lze jej uložit jen ve zcela výjimečných případech a musí být splněny tyto podmínky:
- musí se jednat o zvlášť závažný zločin, který je taxativně uveden v § 54 odst. 3 trestního zákoníku, v němž je uveden i trestný čin obecného ohrožení;
- zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, přičemž v případě obecného ohrožení musí dojít i k úmyslnému usmrcení člověka a
- uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let.
První dvě podmínky by mohly být v daném případě splněny, neboť oba pachatelé jsou obžalováni ze zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení. Toto jejich jednání spočívalo ve vytvoření smrtící směsi smícháním metanolu a etanolu, přičemž tuto směs následně uvedli do oběhu a v důsledku toho způsobili smrtelnou otravu 38 lidem. Tohoto jednání se pachatelé dopustili v úmyslu nepřímém, tzn. že se svým jednáním a jeho následky museli být přinejmenším srozuměni. Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek spočívá v usmrcení 38 lidí a nenávratnému poškození zdraví u dalších 79 osob. Nicméně v současné fázi se jeví jako nejisté, zda bude splněna i třetí podmínka, která zakotvuje zásadu subsidiarity trestu odnětí svobody na doživotí a která stanoví, že uložení mírnějšího trestu nebude způsobilé účinně ochránit společnost před nejnebezpečnější kriminalitou nebo mírnější trest nepovede k nápravě pachatele.
*Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
_
_
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?



