Můj dům, můj hrad

Můj dům, můj hrad

V dnešní době se stává stále aktuálnějším téma nutné obrany, zejména legálního použití zbraní v souvislosti s právní odpovědností.

JUDr. Jiří Solil

JUDr. Jiří Solil

advokát v AK Solil, Fiala a spol.

JUDr. Jiří Solil

advokát v AK Solil, Fiala a spol.

Je třeba přiznávat státu monopol na zajišťování pořádku a používání síly proti pachatelům trestných činů, avšak za situace stále zvyšující se agresivity pachatelů a jejich otrlosti zůstává otázkou, zda nepřiznat obránci vyšší právo obrany, jak co do intenzity, tak i situace, za které takové jednání bude ještě stále nutnou obranou. V tomto smyslu je čtenáři předložen návrh novely trestního zákoníku zpracovaný ve spolupráci s občanským sdružením LEX, v současné době diskutovaný Poslaneckou sněmovnou České republiky, zejména jejím Branně-bezpečnostním výborem.

Věc:  Podnět k novelizaci zákona č. 40/2009 Sb., § 29 - doplnění odst. 3

Text předmětného návrhu novelizace zákona č. 40/2009 Sb. § 29 odst. 3:

„O nutnou obranu se jedná, je-li obrana vedena vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z  ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby.“

Důvodová zpráva:

Vzhledem k stále narůstající agresivitě pachatelů trestné činnosti, kteří při vnikání do soukromých prostorů mnohdy ani neberou na zřetel, je-li v nich někdo přítomen, při rozsáhlé možnosti takových pachatelů se ozbrojit, zdaleka nejen střelnými zbraněmi, za využití momentu překvapení ze strany útočníků, či přečíslení případných obránců z jejich strany, vyvstává logická otázka rozšíření možností a rozsahu tzv. nutné obrany vyplývající historicky z platného právního rámce, zejména pak § 29 zákona č. 40/2009 Sb.. V tomto případě se jedná o tzv. zásadu "Můj dům, můj hrad". Jejím hlavním smyslem je zajistit oprávněným osobám vyšší míru bezpečnosti v oprávněně užívaných místech, zajištěných proti neoprávněnému vniknutí, při sjednání dostatečné právní jistoty, zejména pro osoby potencionálních obránců. Je třeba zdůraznit, že se zdaleka nejedná pouze o případné užití střelné zbraně, ale o obecné užití termínu nutné obrany, např. prostřednictvím použití zbraně v nejširším možném kontextu. V takovém případě pak útočník na sebe bere riziko, že vyvolá-li odůvodněnou obavu z ohrožení zdraví či života oprávněné osoby, bude se tato bránit, a to účinně avšak bez případné sankce ze strany státu. I když lze konstatovat, že takové riziko bere útočník na sebe vždy i v současné úpravě, kdy je však dána určitá právní nejistota obránce.

Změna zákona má pak sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné, za situace, kdy v nechráněném prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo. Zejména jde o formulaci přímo hrozící nebo trvající útok, kdy obránce, dle stávající úpravy, např. ve svém domě, musí nejprve čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní postih. Za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru pronikl.

Zároveň příslušný text návrhu novelizace řeší i otázku, kdy by byl útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce by zasahoval v její prospěch.

Text návrhu novelizace pak řeší i možnost případného zneužití, kdy vyžaduje tzv. oprávněnou obavu, kterou stávající trestně-právní praxe zná, např. z pohrůžky násilí. O takovou oprávněnou obavu by se např. nemohlo v žádném případě jednat při vedení obrany na velmi vysokou vzdálenost nebo proti prchajícímu útočníkovi.

Příslušný návrh novelizace přímo neřeší charakteristiku o jaký prostor se má jednat, zda o dům, byt, garáž nebo oplocený pozemek. Lze konstatovat, že na všech těchto položkách předmětného demonstrativního výčtu míst by k podobné nutné obraně mohlo dojít, stejně jako i na jiných. Rozhodnutí o tom, zda se jedná či nejedná o nutnou obranu je pak nezbytné svěřit soustavě soudů České republiky, jako instituce jediné povolané k takovému výkladu.

Současný právní vývoj ve smyslu příslušné judikatury se vyvíjí podobným směrem, tedy stále vyšším respektováním práv obránce, a smyslem návrhu této novely zákona není takovému vývoji bránit či s ním polemizovat, ale naopak jej dostatečně upřesnit i nejširší veřejnosti, a to jak obráncům, tak i útočníkům. V případě přijetí příslušné novelizace zákona lze pak očekávat nejen vyšší uvědomělost potenciálních obránců, ale také zejména možná důkladnější zvažování důsledků ze strany potenciálních pachatelů, kdy ochrana života a zdraví má vždy prioritu před ochranou majetku. Text navrhované novelizace pak odpovídá i obdobné právní úpravě mnoha vyspělých zemí, členy Evropské unie rozhodně nevyjímaje.

*Autor příspěvku je advokátem v advokátní kanceláři AK Solil, Fiala a spol.

trestní právo nutná obrana

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 1 komentářů

Mates | 22.04.2014 09:23
Nezbytnost upravy?

Zajimava iniciativa. Jak vsak plyne ze samotneho clanku, resp. duvodove zpravy, i ponekud zbytecna. Stavajici pravni uprava poskytuje obranci dostatecne moznosti, jak se ucinne branit a soucasne nebyt za sve jednani trestne odpovedny. Navrhovana novela prinasi do institutu nutne obrany pouze zbytecnou kazuistiku. Obrancum neni dana vyssi pravni ochrana, pouze se stanovuje, ze tak, jak se mohou branit kdekoliv, se mohou branit i ve svem dome. Neni mi ani jasne, jak autor dosel k zaveru, ze dle stavajici pravni upravy musi obrance ve svem dome cekat, nez bude utocnikem primo napaden, nechce-li riskovat trestni stihani. Uz samotne zneni soucasneho paragrafu 29 napovida, ze obrana je mozna i proti utoku teprve hrozicimu. K tomu existuje i bohata judikatura ktera, jak je ostatne v clanku zdurazneno, smeruje k vetsi ochrane prav obrance. V zaveru clanku je zminena obdobna pravni uprava v zemich EU. Mohl by autor upresnit o jake zeme v ramci EU se jedna? Dekuji. Martin Matejec

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články