Státní zastupitelství a jeho reforma – panelová diskuse
Dne 10. března 2015 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na Právnické fakultě Univerzity Karlovy panelovou diskuzi na aktuální téma reformy státního zastupitelství. Pozvání do debaty přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, vrchní státní zástupce Ivo Ištván, bývalý státní zástupce a spoluautor zákona o státním zastupitelství Stanislav Mečl a člen prezídia Unie obhájců ČR Václav Vlk.
Po úvodních slovech starosty spolku Adama Zvonaře a zástupce advokátní kanceláře Kinstellar, Martiny Březinové, pronesl úvodní příspěvek do diskuse Stanislav Mečl, který nastínil svou spoluúčast na diskutované reformě státního zastupitelství, kdy působil jako poradce bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Jeho úkolem a úkolem dalších poradců bylo provádět analýzy a alternativy k současnému stavu státního zastupitelství, společně s prováděním rozborů a dopadů případných nových institutů v oblasti státního zastupitelství. Dle Stanislava Mečla Česká republika nový zákon o státním zastupitelství potřebuje. Zejména proto, že by v takovém případě došlo k usnadnění odebírání případů řadovým státním zástupcům jejich nadřízenými.
Jako druhý vystoupil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který hned na úvod připomněl, že se vláda v koaliční smlouvě zavázala k prosazení nového zákona o státním zastupitelství. Hlavní výhody reformy vidí v nezávislosti a odpovědnosti státních zástupců. Ministr dále zmínil rozpor mezi původním a aktuálním návrhem z prosince loňského roku. Prosincový návrh dle Jiřího Dienstbiera státnímu zastupitelství upírá větší nezávislost. Zmínil se také o výběrovém řízení na pozice vedoucích státních zástupců, kde má ministerstvo možnost k řízení nepřihlédnout, což označil za nešťastné.
Ohledně oficiálního stanoviska Unie obhájců ČR se Václav Vlk vyjádřil stručně. Unie žádné stanovisko totiž nemá, protože v návrhu nefiguruje a nemá se tudíž k čemu vyjadřovat. Dle jeho vlastního názoru vše směřuje k tomu, že nový zákon nebude přijat. Obdobně jako Jiří Dienstbier nesouhlasí se čtyřstupňovou soustavou státních zastupitelství a soudů. Specializovaná státní zastupitelství označil za „nesmysl a politickou poptávku.“
Na závěr vystoupil se svým příspěvkem vrchní státní zástupce Ivo Ištván, který vyjádřil nesouhlas s Václavem Vlkem. Dle názoru Ištvána se advokáti staví proti specializovaným státním zastupitelstvím především z toho důvodu, aby neměli u soudu rovnocenně silné protivníky. Vrchní státní zástupce zdůraznil, že státní zástupci zastupují stát, nikoli politiky či vládu. Nakonec vyslovil s novým zákonem nesouhlas, jelikož sebelepší zákon nikdy neučiní státního zástupce lepším a odvážným natolik, aby se pustil do složitějších a nebezpečnějších případů.
Následně proběhla diskuse mezi panelisty, během které byla doplněna a zkonkretizována stanoviska jednotlivých přispěvatelů. Závěrečná část panelové diskuse patřila dotazům. První z nich mířil na ministra Dienstbiera a týkal se přímé volby státních zastupitelů. Jiří Dienstbier reagoval relativně jasně, a to tak, že nepodporuje tento americký systém volené justice. Jeden z dotazů se týkal také „zapouzdřenosti“ (dle slov Stanislava Mečla) státního zastupitelství. Václav Vlk ji spatřuje hlavně v neatraktivitě státní služby pro špičkové advokáty. Stanislav Mečl vidí onu „zapouzdřenost“ v uzavřených výběrových řízeních. V praxi prý také dochází k tomu, že se vrchní státní zástupci přemisťují pouze v rámci krajů.
Celá diskuse proběhla v přátelském duchu a všichni panelisté se shodli, že bude vhodné vyčkat na postup Ministerstva spravedlnosti a jeho přepracovaný návrh, který bude předmětem dalších diskusí.
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.


