Téměř deset let je v českém právním řádu zakotvena trestní odpovědnost právnických osob, která byla před pěti lety doplněna o tzv. vyviňovací klauzuli, poskytující právnickým osobám možnost být zproštěna trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré spravedlivě předpokládatelné úsilí, aby spáchání protiprávního činu zabránila. (Nejen) k tomuto účelu jsou do firemních struktur implementovány tzv. Compliance management systémy.
Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob
„(1) Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak
a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
b) osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a),
c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2.
(2) Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán
a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), nebo
b) zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.
(3) Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užijí i tehdy, jestliže
a) k jednání uvedenému v odstavcích 1 a 2 došlo před vznikem právnické osoby,
b) právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby,
c) právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo
d) jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná.
(5) Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“
(Ustanovení § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TOPO“)
Na základě shora uvozených zákonných norem lze tedy dovodit, že za určitých podmínek lze u právnické osoby vyvodit trestní odpovědnost, a to i přestože tato není nadána rozpoznávacími a ovládacími schopnostmi, jak je tomu obyčejně u osob fyzických. Trestní odpovědnost právnických osob je tedy určitým uměle vytvořeným konceptem, nemajícím reálný základ, avšak vytvořeným za účelem vyvození právních následků z nezákonné činnosti. Tento koncept je podle našeho názoru odvozen ze skutečnosti, že právnické osoby minimálně de iure existují a mohou disponovat majetkem, pročež jsou tyto vázány zákonnými právy a povinnostmi. Nelze si nevšimnout již zmíněné relativní fiktivnosti právnických osob, pro niž má mnoho odborníků negativní postoj k existenci trestní odpovědnosti právnických osob, což ovšem není předmětem toho příspěvku.
Podle ustanovení § 8 odst. 5 TOPO je právnické osobě umožněno se z trestní odpovědnosti vyvinit, pokud tato - zjednodušeně řečeno - vyvinula veškeré spravedlivě předpokládatelné úsilí k tomu, aby spáchání trestného činu zabránila. V čem takové úsilí tkví nechť předkládá Metodika Nejvyššího státního zastupitelství.
Metodika Nejvyššího státního zastupitelství k aplikaci institutu vyvinění se z trestní odpovědnosti právnických osob
Nejvyšší státní zastupitelství shledává nezbytným věnovat se zavedené možnosti pro právnickou osobu vyvinit se z trestní odpovědnosti, neboť se jedná o problematiku novou (dosud nezmapovanou) skrývající potenciál dopadu na vyvozování rozsahu trestní odpovědnosti právnických osob. Brožura nazvaná „Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim: Průvodce právní úpravou pro státní zástupce“ představuje metodický pokyn, resp. manuál, představující praktickou pomůcku, napomáhající k zohlednění podstatných okolností v rámci posuzování trestní odpovědnosti právnických osob. Požadavek „vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné na právnické osobě spravedlivě požadovat“ je součástí tzv. péče řádného hospodáře, resp. je řazen mezi povinnosti členů statutárních a jiných orgánů právnických osob. Obsah pojmu „vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné na právnické osobě spravedlivě požadovat“ vykládá Nejvyšší státní zastupitelství jako „tvorbu, uplatňování a prosazování účinných opatření, jejichž smyslem je zvládnout existující a budoucí rizika vyvolávající, usnadňující nebo podporující páchání trestných činů, které mohou být právnické osobě přičítány (trestněprávní riziko), a tím zamezit spáchání trestného činu, resp. vyloučit nástup trestní odpovědnosti.“[1]
Compliance management system
Compliance management systémem se v rámci metodiky Nejvyššího státního zastupitelství rozum rozumí systém, jež zajišťuje dodržování právních norem, regulatorních požadavků, odvětvových standardů, smluvních povinností včetně přijatých etických povinností, které se uplatňují při výkonu činnosti právnické osoby - jedná se o tzv. compliance závazky. Komponenty Compliance management systému jsou sestaveny tak, aby minimalizovaly rizika protiprávního jednání. „Správně nastavený CMS je uzavřený a funkční systém prevenčních, detekčních a reakčních opatření, který se kontinuálně monitoruje a zlepšuje.“[2] A tedy se dále rozumí, že tento systém nesmí být pouze formálně bezvadně deklarován, nicméně musí být též uveden v život, tj. býti funkční.
Závěr
Compliance management systém (CMS), tak jak byl výše zevrubně naznačen, včetně prevenčních, detekčních a reakčních intencí, je obecně mnohem obsáhlejší problematikou - nad rámec předloženého článku - nicméně je třeba poukázat na význam zavedení CMS do firemní kultury, když je to zde základním předpokladem k vyvinění se z trestní odpovědnosti právnické osoby v některých normo-porušujících incidentech. Jak bylo předestřeno, tak s takovým předpokladem přímo kalkuluje Nejvyšší státní zastupitelství, pročež není radno brát předmětnou problematiku na lehko. Mějme rovněž na zřeteli, že nepostačuje formální zavedení CMS do firemní kultury, avšak v případě protiprávních činů zde bude posuzována životaschopnost (reálná aplikovanost) takového systému.
Metodika Nejvyššího státního zastupitelství „Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osoba řízení proti nim Průvodce právní úpravou pro státní zástupce“, dostupné z: https://verejnazaloba.cz/wp-content/uploads/2020/11/Metodika-NSZ-k-%C2%A7-8-odst.-5-ZTOPO-2020.pdf[1]
Metodika Nejvyššího státního zastupitelství „Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osoba řízení proti nim Průvodce právní úpravou pro státní zástupce“, dostupné z: https://verejnazaloba.cz/wp-content/uploads/2020/11/Metodika-NSZ-k-%C2%A7-8-odst.-5-ZTOPO-2020.pdf[2]
Diskuze k článku ()