Asociace českého pokeru tvrdila, že pokerové turnaje nespadají pod režim loterijního zákona, neboť generální klauzule v § 1 odst. 2 předpokládá, že o výhře nebo prohře rozhoduje náhoda, přičemž v pokeru se projevují také psychologické, strategické, matematické a další dovednosti jednotlivých hráčů. Nejvyšší správní soud však upozornil, že loterijní zákon nestanoví, v jaké míře musí být náhoda ve hře zastoupena (zda v převažující či podstatné míře), ale zcela jistě musí být ve hře přítomna v míře nezanedbatelné.
Pokud jde o díl náhody, pak Nejvyšší správní soud zastává názor, že pravděpodobnost výhry není u hry Texas Hold'em dána pouze dovedností hráče, ale také úvodním rozdáním karet. Dle soudců, v situaci, kdy proti sobě budou stát dva hráči světového formátu, se jejich dovednosti navzájem eliminují a nehrají již tak velkou roli, jako úvodní rozdání karet. Náhoda je proto nedílnou součástí hry a loterijní zákon se tak na pokerové turnaje vztahuje.
Především však jsou turnaje v karetních hrách obsaženy v demonstrativním výčtu v § 2 písm. m) loterijního zákona.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()