K podporám malého rozsahu

Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 7 As 286/2015-21 řešil otázku, zda je poskytovatel podpory malého rozsahu (dle zákona č. 215/2004 Sb.) povinen ji zapsat do centrálního registru podpor malého rozsahu i v případě, že podpora není poskytována podnikatelským subjektům.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Ústavní soud, daňový balíček
Foto: Fotolia

Podpora malého rozsahu, je definována svým finančním stropem, díky němuž se má za to, že nenaplňuje dva ze znaků definice veřejné podpory (neovlivňuje obchod a nenarušuje hospodářskou soutěž mezi členskými státy). Nejedná se tedy o veřejnou podporu a dle výkladu dříve zastávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nelze na podporu malého rozsahu vztáhnout další definiční znaky veřejné podpory, konkrétně: že musí být poskytnuta z veřejných zdrojů a musí zvýhodňovat určité podniky či odvětví.

Nejvyšší správní soud sice souhlasil s ÚOHS v tom, že podpora malého rozsahu není podmnožinou veřejné podpory, to ovšem neznamená, že se jedná o ve všech aspektech odlišný institut. Výkladem evropského práva došel k závěru, že podpora malého rozsahu musí vedle finančních stropů naplňovat také definiční znaky spočívající v tom, že je poskytována státem nebo ze státních prostředků určitým podnikům ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. Skutečnost, že je podpora poskytována nepodnikatelským subjektům je tak třeba při posuzování těchto podpor také zohlednit.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články