Podpora malého rozsahu, je definována svým finančním stropem, díky němuž se má za to, že nenaplňuje dva ze znaků definice veřejné podpory (neovlivňuje obchod a nenarušuje hospodářskou soutěž mezi členskými státy). Nejedná se tedy o veřejnou podporu a dle výkladu dříve zastávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nelze na podporu malého rozsahu vztáhnout další definiční znaky veřejné podpory, konkrétně: že musí být poskytnuta z veřejných zdrojů a musí zvýhodňovat určité podniky či odvětví.
Nejvyšší správní soud sice souhlasil s ÚOHS v tom, že podpora malého rozsahu není podmnožinou veřejné podpory, to ovšem neznamená, že se jedná o ve všech aspektech odlišný institut. Výkladem evropského práva došel k závěru, že podpora malého rozsahu musí vedle finančních stropů naplňovat také definiční znaky spočívající v tom, že je poskytována státem nebo ze státních prostředků určitým podnikům ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. Skutečnost, že je podpora poskytována nepodnikatelským subjektům je tak třeba při posuzování těchto podpor také zohlednit.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()