Náklady řízení a chování žalovaného

Kdo hradí náklady řízení, když vezme žalobce žalobu zpět, protože byl uspokojen pojišťovnou žalovaného? Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4097/2014

soudce Ústavního soudu

Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4097/2014

Pokud žalobce vezme žalobu zpět, zkoumá soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (§ 146 odst. 2) vždy, zda ke zpětvzetí vedlo chování žalovaného, či nikoliv. Zpětvzetí návrhu je třeba zásadně považovat za zaviněný procesní úkon směřující k zastavení řízení, v jehož důsledku je účastník, který návrh podal a vzal zpět, povinen nahradit ostatním vzniklé náklady (§ 146 odst. 2, věta první, o. s. ř.). Pouze v případech, kdy ke zpětvzetí dojde výlučně pro chování žalovaného (účastníka, který návrh nepodal), je tomu naopak (druhá věta téhož ustanovení).

V uvedeném případě soudy řešily, zda za chování žalovaného, které ve svém důsledku vedlo ke zpětvzetí žaloby, lze považovat i plnění pojišťovny za žalovaného, proti kterému žalobce uplatnil nárok z titulu náhrady škody a žalovaný byl pro případy odpovědnosti za škodu pojištěn. V tomto případě se může totiž „na první pohled“ zdát, že k uspokojení nároku uplatněného žalobou došlo nezávisle na vůli žalovaného, který nemůže ovlivnit, zda za něj pojišťovna plnit bude nebo ne, a kdy bude plnit (zda ještě před zahájením řízení nebo až v jeho průběhu), což je pro účely nákladového rozhodování významné.

Zatímco odvolací soud dopěl k závěru, že plnění pojišťovny žalovaného v průběhu řízení nelze považovat za chování tohoto účastníka, v důsledku něhož byla nakonec žaloba vzata zpět (a žalovaný tedy odsouzen k náhradě nákladů řízení), dovolací soud zastává názor opačný. Byla-li podle něj pohledávka žalobce uhrazena po podání žaloby, není důležité, kdo za žalovaného plnil, zda to bylo s jeho vědomím, či zda se jednalo o pokus vyhnout se povinnosti platit náklady řízení – je třeba aplikovat § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť v tomto případě byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Tíži tohoto jednání nemůže nést ten, jehož pohledávka byla v řízení zaplacena, tedy kdo byl ve své podstatě úspěšný, v daném případě žalobce.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
33%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu