K zániku veřejně přístupné účelové komunikace dochází především tak, že zanikne účel, pro nějž vznikla, např. zanikne nemovitost, kterou účelová komunikace obsluhovala, nebo účelová komunikace přestane plnit nutnou komunikační potřebu, neboť vznikla jiná alternativní přístupová cesta k nemovitosti. Může zaniknout i tak, že bez protiprávního zásahu vyjde z užívání a dlouhodobě zanikne v terénu.
Pokud účelová komunikace zanikne, nelze se v budoucnu jednostranně domáhat její existence (obnovení), např. s odkazem na vyznačení účelové komunikace v katastrální mapě, nebo proto, že pamětníci dosvědčí, že se v minulosti takto užívala. Již jednou zaniklá veřejně přístupná účelová komunikace může být obnovena (znovu zřízena) pouze tak, že dojde opět k naplnění všech jejích znaků, a zejména musí být dán opětovně souhlas jejího vlastníka s veřejným užíváním, jenž se mohl v mezidobí změnit. V těchto případech nelze vycházet z judikatury, dle které jednou udělený souhlas přechází na právní nástupce vlastníků pozemků, na nichž vedla účelová komunikace, protože došlo k zániku její existence. Jinými slovy, ačkoliv je souhlas s veřejným užíváním komunikace skutečně neodvolatelný, platí pouze do zániku účelové komunikace, k níž se vztahuje.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()