Procesní nástupnictví a přistoupení účastníka

Usnesení ze dne 18. 12. 2013, č.j. 3 Cmo 316/2013-153

Navrhne-li žalobce, aby podle ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. nabyvatel práva vstoupil do řízení na místo původního držitele práva, soud ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda s ní právní předpisy obecně vzato spojují přechod nebo převod práv, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práv, o něž v řízení jde. Otázkou, zda tvrzené právo, které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, tu opravdu je nebo zda podle právní skutečnosti uvedené žalobcem platně na jiného přešlo nebo bylo převedeno, se přitom soud nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví - projeví se až v hmotně právním hodnocení věci v konečném meritorním rozhodnutí.

Vstoupit do řízení může i zahraniční subjekt - jako tomu bylo v tomto případě. Jde-li o takzvaný “doménový spor” (většinou související se zásahem klamavé domény do názvu žalobce, jeho ochranné známky nebo s nekalosoutěžním jednáním), v němž je podle ustálené judikatury žalován držitel domény a její registrátor, je dána pravomoc českých soudů s odkazem na ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. i v těch případech, kdy je doména registrována ve prospěch právnické osoby sídlící nejen mimo území České republiky, ale dokonce i mimo území Evropské unie. Je tomu tak proto, že doménové jméno lze považovat za “majetek” společnosti a podle naposledy citovaného ustanovení lze uplatnit majetková práva proti tomu, kdo sice nemá žádný příslušný soud na území ČR, ale má zde majetek.