Střídavá péče
V tomto komentáři JUDr. Jaromír Jirsa vyvrací rozšířený názor, že "soud je zásadně povinen dítě svěřit do střídavé péče". Komentář k usnesení Ústavního soudu ze dne 14.10.2015, sp. zn. IV. ÚS 3330/14
Komentář k usnesení Ústavního soudu ze dne 14.10.2015, sp. zn. IV. ÚS 3330/14
Vzhledem k tomu, že ve věcech péče o nezletilé děti není přípustné dovolání, zabývá se jimi již „ve třetí instanci“ Ústavní soud. Nespokojení rodiče se totiž na něj často obrací, a pokud jde o rozhodnutí, jimiž nebylo vyhověno přání jednoho z rodičů a rozhodnuto o střídavé výchově (péči), ve svých stížnostech (také často) odkazují na „průlomový“ nález sp. zn. I. ÚS 2482/13, v němž se Ústavní soud vyslovil pro prioritu tohoto uspořádání poměrů rodičů k dětem v situaci, kdy spolu rodiče nežijí (chystají se rozvést).
Krátce po vyhlášení citovaného nálezu ovšem Ústavní soud začal vyslovený závěr o přednosti střídavé péče zmírňovat ve více rozhodnutích – a jedním z nich je komentované usnesení.
Kritériem pro svěření dítěte do střídavé výchovy není přání konkrétního rodiče, nýbrž především zájem dětí (srov. čl. 3 Úmluvy o právech dítěte), který musí být při rozhodování soudů prioritním hlediskem, přičemž soudy se současně musí snažit nalézt řešení, které nebude omezovat ani právo rodiče zaručené v čl. 32 odst. 4 Listiny.
Prioritou je tedy vždy nejlepší zájem dítěte, který je třeba hledat v každém jednotlivém případě zvlášť, nikoli podle jakéhokoli předem daného schématu. Snahou soudu musí být vždy minimalizace negativních důsledků pro dítě, nikoliv úprava poměrů rodičů k dětem ve formě rozhodnutí o střídavé péči. Ostatně ani z ustanovení § 907 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nevyplývá žádná priorita přístupu při rozhodování o tom, komu bude dítě svěřeno do péče. U některého dítěte se proto nejvhodnějším řešením může ukázat péče střídavá, v jiných případech však to může být svěření do péče jednoho z rodičů a dohoda či rozhodnutí o optimální a zároveň reálné formě o rozsahu styku druhého z rodičů s dítětem.
Proto byla v komentovaném případě ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Argument (jednoduše řečeno): „soud je zásadně povinen dítě svěřit do střídavé péče a jen výjimečně se může od tohoto rozhodnutí odchýlit“ nemůže sám o sobě obstát.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?



