Věřitelova tolerance prodlení dlužníka a změna splatnosti závazku
Věřitelovo tolerování protiprávního stavu nezaplacení splatného závazku dlužníkem nepředstavuje bez dalšího dohodu o změně splatnosti původního závazku. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2013, čj. 6 Cmo 452/2012-201
Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2013, čj. 6 Cmo 452/2012-201
To je rozdíl od tzv. privativní novace podle § 570 obč. zák. č. 40/1964 Sb. (nyní § 1981 obč. zák.), při níž dosavadní závazek zaniká a je nahrazen novým. Změna obsahu závazku se zpravidla týká místa či způsobu plnění, splatnosti apod. Nové ujednání smluvních stran o termínu splatnosti znamená sice zánik povinnosti dlužníka splnit dluh tak, jak bylo původně ujednáno, nikoli však zánik jeho povinnosti plnit; mění se jen jednotlivá práva a povinnosti v existujícím právním vztahu. Je totiž třeba rozlišovat závazek ke konkrétnímu plnění (tj. jednotlivé povinnosti) a celý závazkový právní vztah.
V předmětném rozsudku se vrchní soud zabývá tím, jaké právní jednání lze považovat za změnu obsahu závazku a dospívá jednoznačně k závěru, že to není prostá tolerance prodlení (neplacení dluhu) a protiprávního chování dlužníka.
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
