Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2013, čj. 6 Cmo 452/2012-201
To je rozdíl od tzv. privativní novace podle § 570 obč. zák. č. 40/1964 Sb. (nyní § 1981 obč. zák.), při níž dosavadní závazek zaniká a je nahrazen novým. Změna obsahu závazku se zpravidla týká místa či způsobu plnění, splatnosti apod. Nové ujednání smluvních stran o termínu splatnosti znamená sice zánik povinnosti dlužníka splnit dluh tak, jak bylo původně ujednáno, nikoli však zánik jeho povinnosti plnit; mění se jen jednotlivá práva a povinnosti v existujícím právním vztahu. Je totiž třeba rozlišovat závazek ke konkrétnímu plnění (tj. jednotlivé povinnosti) a celý závazkový právní vztah.
V předmětném rozsudku se vrchní soud zabývá tím, jaké právní jednání lze považovat za změnu obsahu závazku a dospívá jednoznačně k závěru, že to není prostá tolerance prodlení (neplacení dluhu) a protiprávního chování dlužníka.
Diskuze k článku ()