Zastavení dědického řízení bez určení dědice

Zastavení řízení o dědictví, protože zůstavitel nezanechal (nebo zanechal jen nepatrný) majetek, není možné, pokud zde existuje sporný majetek nikoliv nepatrné hodnoty. V takovém případě je třeba určit dědice.

Ústavní soudci nařídili nové rozhodování v kauze obchodů s drahými kovy
Foto: Fotolia

Z odůvodnění:

[Z]ávěr o tom, že zůstavitel nezanechal majetek nebo že zanechal majetek nepatrné hodnoty lze (bezpečně) učinit jen tehdy, jestliže v řízení o dědictví nevyšel najevo žádný majetek, o němž by bylo sporné, zda v době smrti náležel zůstaviteli. V opačném případě, tedy vzniknou-li v řízení o dědictví pochybnosti o tom, zda zůstavitel byl (v době smrti) vlastníkem věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty (přičemž se zřejmě nejedná jen o majetek nepatrné hodnoty), nelze dědické řízení zastavit podle § 175h odst. 1 nebo odst. 2 OSŘ; v takovém případě je soudní komisař povinen zabývat se zjištěním dědického práva jednotlivých v úvahu přicházejících dědiců. Jedním z předpokladů vydání usnesení, jímž soud zastavuje řízení o dědictví proto, že zůstavitel nezanechal vůbec žádný majetek (§ 175h odst. 1 OSŘ), nebo proto, že zůstavitel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty, který se vydává tomu, kdo se postaral o pohřeb (§ 175h odst. 2 OSŘ), je tedy skutečnost, že v řízení o dědictví nevyšel najevo žádný majetek, o němž by bylo sporné, zda ke dni smrti zůstavitele patřil zůstaviteli.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
62%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články