Rovnováha práv a povinností ve spotřebitelských smlouvách

Stranou smlouvy o propagaci reklamní plochy byl totiž spotřebitel, a proto bylo na místě, aby se nalézací soud řádně zabýval jeho námitkami, že smlouva obsahuje ujednání, která znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran. Obecný soud neposoudil například skutečnost, že poskytovatel reklamní plochy má právo jednostranně změnit pravidla fungování serveru (což může mít fundamentální dopad na samotnou realizaci pasivní nabídky reklamní plochy), nebo že prostřednictvím smluvní pokuty jsou zajištěny pouze závazky objednatele, a především, že poskytovatel je oprávněn smlouvu vypovědět bez udání důvodu, přičemž “vstupní” poplatek za zpracování osobních údajů (který je vyšší než platby za samotnou realizaci propagace reklamní plochy) je nevratný.

Ústavní soud řekl, že v situaci, kdy soud na tyto námitky nijak nereagoval, porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces. Za situace, kdy účastník řízení vznese námitky, podle nichž některá smluvní ujednání způsobují nepřípustnou nerovnost v právech a povinnostech smluvních stran, jde o námitky, které reálně mohou ovlivnit právní posouzení věci, a je nezbytné, aby soud na tyto námitky v odůvodnění rozhodnutí reagoval. Na závěr Ústavní soud dodává, že v dané věci je třeba také respektovat bohatou judikaturu Ústavního soudu o náhradě nákladů v případech tzv. formulářových žalob a ve sporech o bagatelní částky.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde