Šlo v zásadě o to, že obchodní společnost provozující sportovní areál tvrdila a prokazovala, že je v rozporu s pravidly fér soutěže v hospodářském styku, pokud stát přispívá z "evropských peněz" na rozvoj "neziskových" subjektů, které taktéž provozují sportovní areály.
Odvolací soud však ve shodě se soudem prvního stupně dospívá k jednoznačnému závěru, že poskytování dotací v souladu s rozpočtovými státem na základě úpravy provedené zákonem č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, a v souladu s vládním usnesením č. 92 z 1. 2. 2010, resp. č. 167 z 9. 3. 2011, nelze hodnotit jako nepřípustnou veřejnou podporu vzhledem k objektivně stanoveným pravidlům a odůvodněné restrikci případných žadatelů o dotace i vzhledem k tomu, že nelze předpokládat významnější ovlivnění relevantního trhu a soutěžního prostředí na něm, jakož i ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Zúžení okruhu možných příjemců předmětných dotací v programech státu na nestátní neziskové organizace je odůvodněné a nelze je považovat za diskriminující ve vztahu k jiným subjektům, jež mají přístup k jiným prostředkům ze škály dotací a podpor, poskytovaných z veřejných prostředků.
Diskuze k článku ()