Ke stížnosti na průtahy Městský soud uvedl, že délka řízení nebyla přiměřená a některé úkony či období nečinnosti lze skutečně označit za nesprávný úřední postup. Zároveň však dodal, že v případě, kdy poškozený vědomě a cíleně zneužíval svého práva na přístup k soudu a soudní ochranu způsobem, jenž v demokratické společnosti nemůže doznat ochrany, nemá nárok na přiměřené zadostiučinění.
Ovšem podle judikatury Nejvyššího soudu vedení většího počtu řízení bez dalšího neznamená, že je tím vyvrácena domněnka o vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení, tato skutečnost má pouze vliv na vnímání intenzity újmy průtahy způsobenou. Nejvyšší soud Městskému soudu tak vytýká, že se nezabýval tím, zda újma vznikla či nikoliv, a vystačil si s konstatováním, že zadostiučinění kverulantovi nepřísluší. Dospěl-li totiž soud k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a vznik nemajetkové újmy nebyl vyvrácen, pak je povinen přiznat žalobci odškodnění alespoň v minimální výši, kterou je konstatování porušení práva.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()