Ani kverulant nemusí strpět průtahy

Nejvyšší soud dne 18. 2. 2015 vydal rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 2681/2014, v případu, kdy se osoba, kterou by bylo možné vzhledem k většímu počtu souběžných sporů na ochranu osobnosti označit za kverulanta, několik let domáhala zadostiučinění za domovní prohlídku, přičemž věc byla vyřízena až po osmi letech.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Mgr. Martin Eliášek

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Ke stížnosti na průtahy Městský soud uvedl, že délka řízení nebyla přiměřená a některé úkony či období nečinnosti lze skutečně označit za nesprávný úřední postup. Zároveň však dodal, že v případě, kdy poškozený vědomě a cíleně zneužíval svého práva na přístup k soudu a soudní ochranu způsobem, jenž v demokratické společnosti nemůže doznat ochrany, nemá nárok na přiměřené zadostiučinění.

Ovšem podle judikatury Nejvyššího soudu vedení většího počtu řízení bez dalšího neznamená, že je tím vyvrácena domněnka o vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení, tato skutečnost má pouze vliv na vnímání intenzity újmy průtahy způsobenou. Nejvyšší soud Městskému soudu tak vytýká, že se nezabýval tím, zda újma vznikla či nikoliv, a vystačil si s konstatováním, že zadostiučinění kverulantovi nepřísluší. Dospěl-li totiž soud k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a vznik nemajetkové újmy nebyl vyvrácen, pak je povinen přiznat žalobci odškodnění alespoň v minimální výši, kterou je konstatování porušení práva.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

náhrada škody

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články