Důkaz výslechem statutárního zástupce právnické osoby
Soud může vyslechnout statutární orgán pouze jako účastníka řízení, tzn. s jeho souhlasem. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č.j. 12 Cmo 261/2014-287
Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č.j. 12 Cmo 261/2014-287
Občanský soudní řád obsahuje tři ustanovení, která se úzce vztahují k důkazu výslechem účastníka. Jde především o ustanovení § 131 upravující již více než 50 let důkaz výslechem účastníka – fyzické osoby. Jenže účastníkem řízení může být i osoba právnická, kterou soud vyslechnout nemůže – může však k okolnostem týkajícím se právnické osoby vyslechnout jejího statutárního zástupce.
V této souvislosti ovšem zákon ve vztahu ke spornému řízení rozlišuje mezi stávajícím statutárním zástupcem a bývalým statutárním zástupcem (členem kolektivního statutárního orgánu). Jde-li o výslech stávajícího (aktuálního) statutárního zástupce, pak jej soud vyslýchá stejně, jako by vyslýchal účastníka – fyzickou osobu – podle ustanovení § 131 ve spojení s § 126 odst. 4 o. s. ř. Tedy jen se souhlasem této fyzické osoby, a zároveň za splnění druhého předpokladu – že nelze dokazovanou skutečnost prokázat jinak. Zákon totiž vychází z předpokladu, že důkaz výslechem účastníka je důkazem podpůrným, neboť zkušenosti z praxe hovoří o tom, že účastník je tak zainteresován na výsledku sporu, že jeho výslech má zpravidla jen velmi nízkou objektivitu, a tudíž i hodnotu.
Jinak je tomu ovšem v případě bývalého statutárního zástupce či člena kolektivního statutárního orgánu. Zde výslech upravuje ustanovení § 126a o. s. ř., které se do procesního předpisu dostalo až 1. 7. 2009 v souvislosti s účinností tzv. souhrnné novely o. s. ř. (zákon č. 7/2009 Sb.). V tomto případě zákon upravuje jakýsi „hybrid“ mezi důkazem výslechem účastníka (§ 131 o. s. ř.) a výslechem svědka (§ 126), což prakticky a především znamená, že souhlas bývalého statutárního zástupce s výslechem se nevyžaduje; v případě výpovědi nepravdy nebo i odepření výpovědi však nelze tuto osobu stíhat pro trestný čin křivé výpovědi.
Pro úplnost ještě zbývá dodat, že ve zvláštním řízení uvedené neplatí, neboť zde zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje jiná pravidla pro důkaz výslechem účastníka – podle ustanovení § 22 z. ř. s. totiž platí, že výslech účastníků je možné nařídit vždy, je-li toho ke zjištění skutkového stavu třeba a souhlas účastníka se nevyžaduje.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?



