Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2013, č.j. 2 Cmo 175/2013-6
Kontumační rozsudek (rozsudek pro zmeškání) podle ustanovení § 153b o. s. ř. je sankční institut namířený proti žalovanému, který se bez řádné a včasné omluvy nedostaví k prvnímu jednání ve věci. Dalšími předpoklady pro jeho vydání je poučení žalovaného o následcích nedostavení se k jednání (v předvolání, které musí být doručeno do vlastních rukou nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat), přítomnost žalobce (zástupce) u jednání a jeho návrh na vydání kontumačního rozsudku (nelze jej učinit např. korespondenčně). Náhradní doručení předvolání podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. vyloučeno není, což v praxi vede často k tomu, že nekontaktní žalovaní se o vydání rozsudku pro zmeškání fakticky dozví až tehdy, kdy je na ně vedena exekuce.
Zmírňující efekt ve vztahu k jinak přísné formě rozhodnutí má institut návrhu na zrušení kontumačního rozsudku podle ustanovení § 153b odst. 4 o. s. ř. Rozhoduje o něm soud prvního stupně na rozdíl od odvolání, které lze i zde, byť z omezených důvodů (§ 205b o. s. ř.), podat, a proti jeho usnesení je odvolání přípustné. Při rozhodování o návrhu se nalézací soud zabývá tím, zda důvod, který vedl k neúčasti u jednání (a musí být tedy logicky zvláštní náležitostí návrhu), spočívá v řádné a včasné omluvě. Taková může být omluva jen tehdy, je-li založena na objektivních okolnostech. Má-li být žalovaný s návrhem úspěšný, musí prokázat (a na něm je v tomto směru důkazní břemeno), že se jednání, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, zúčastnit chtěl, ale na jeho subjektivní vůli nezávislé a nepředvídatelné okolnosti tomu zabránily. Mezi takové události patří nejčastěji zdravotní obtíže, ale i například nenadálé dopravní situace (havárie, výluky) či živelné události.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()