Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 324/2014
Ve sporném řízení soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení, dospěje-li ke konečnému meritornímu rozhodnutí, zásadně podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. – tedy podle zásady, že úspěšný účastník má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení; při úspěchu částečném se náhrada nákladů poměrně rozdělí (druhý odstavec naposledy citovaného ustanovení). Z této zásady jsou výjimky, mezi které patří i moderační právo soudu podle ustanovení § 150 o. s. ř., podle něhož nemusí soud vždy úspěšnému účastníkovi přiznat náhradu nákladů řízení. Toto právo se řadí ke „zmírňujícím“ procesním institutům, musí se s ním zacházet jako s výjimečným a v komentovaném rozhodnutí se odvolací soud podrobně zabývá kritérii pro uplatnění nákladové moderace.
Zdaleka neplatí jen to, že soud zvažuje při aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. sociální situaci účastníka či jeho zdravotní stav, jak se citované ustanovení v praxi někdy nesprávně chápe a vykládá. Primárně totiž hodnotí chování neúspěšného účastníka v průběhu řízení i před jeho zahájením, a v neposlední řadě i dopad do majetkové sféry úspěšného účastníka (nejen toho, v jehož prospěch se má moderační právo použít).
Zásadně pak platí, že chová-li se účastník nezodpovědně (často je to tak, že jeho poslední „odpovědnou“ aktivitou je, že vyčerpal úvěr od žalobce v nemalé výši), nemá na zmírňující rozhodnutí nárok, neboť, jak říká soud v komentovaném rozhodnutí, účastník se nesmí spoléhat na nezdravý paternalismus státu projevující se ochranou neodpovědných dlužníků.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()