Ochranné léčení lze uložit i bez trestního stíhání

Trestní kolegium Nejvyššího soudu vydalo stanovisko sp. zn. Tpjn 302/2014, jímž odpovídá na otázku, zda lze ukládat pachateli činu jinak trestného, který není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jehož pobyt na svobodě je nebezpečný, uložit ochranné léčení, aniž by pro tento skutek bylo proti němu zahájeno trestní stíhání.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Shutterstock

Nejvyšší soud tímto stanoviskem vyvrací právní názor Krajského soudu v Ústí nad Labem, že uložení ochranného léčení je vyloučeno, pokud nebylo zahájeno trestní stíhání. Dle Nejvyššího soudu nelze použití prostředků trestního řádu automaticky podmiňovat zahájením trestního stíhání. Není důvod, aby bylo jinak přistupováno k osobám, jejichž nepříčetnost byla zjištěna až v průběhu trestního stíhání, nebo již v přípravném řízení. Takový přístup nevyplývá ze zákona a je v rozporu se smyslem ustanovení § 178 a § 239 trestního řádu.

Ochranné léčení podle § 99 odst. 1, věta druhá, a § 99 odst. 2 tr. zákoníku je tedy možné na návrh státního zástupce uložit podle § 239 tr. ř. i v případě, že ve smyslu ustanovení § 159a tr. ř. došlo k odložení věci. Zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. není nezbytnou podmínkou pro uložení ochranného léčení.

Celý text stanoviska si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články