Odeslání zásilky přes DopisOnline nezaručuje včasnost podání ve správním řízení

V listopadu 2016 publikoval Nejvyšší správní soud ve své Sbírce rozhodnutí rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, čj. 60 A 4/2016-109, podle něhož je podání učiněno elektronickým uzavřením smlouvy prostřednictvím služby DopisOnline (tj. elektronickým odesláním objednávky (+ zásilky) a elektronickou akceptací se stvrzenkou). V prosinci 2017 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu usnesením, čj. 10 As 20/2017-49, rozhodl, že tomu tak není.

Podle Nejvyššího správního soudu je § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, podle kterého “je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty … podána poštovní zásilka …”, třeba vykládat s ohledem na § 2 písm. a) zákona o poštovních službách, podle kterého se “poštovní zásilkou [rozumí] adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána”. Jelikož služba DopisOnline funguje tak, že se na základě elektronické objednávky zásilka vytiskne a připraví k odeslání, je podle Nejvyššího správního soudu poštovní zásilka podána až v okamžik jejího vytisknutí a kompletace.

Vzhledem k tomu, že soudní řád správní ani občanský soudní řád neobsahují ustanovení odkazující na “poštovní zásilku” (§ 40 SŘS vyžaduje aby bylo “podání … zasláno” a § 57 OSŘ vyžaduje aby bylo “podání … odevzdáno”), můžeme se pouze domýšlet, zda se podobný přístup uplatní vedle správního také na soudní řízení.

To je špatná zpráva pro všechny, kteří doufali, že nebudou muset před půlnocí posledního dne lhůty cestovat na onu poslední otevřenou poštu v centru. Ještě horší zpráva to může být pro řízení, která se vedou na základě podání podaných na poslední chvíli prostřednictvím předmětné služby.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde