Podání účastníka z datové schránky; osoba oprávněná za účastníka učinit podání z datové schránky
Tím, z jaké datové schránky je podání soudu odesláno, je provedena jednoznačná identifikace osoby, která úkon, jež je obsažen v podání, u soudu učinila. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 7 Cmo 509/2012 – 106
Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 7 Cmo 509/2012 – 106
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nabyl účinnosti dne 1. 7. 2009 a byl součástí reformy civilního procesu provedené především novelou občanského soudního řádu č. 7/2009 Sb. – takzvanou „souhrnnou novelou“. Zákon zavedl převratnou novinku v podobě datových schránek, která nemá v evropské justici obdoby a která byla přijímána se značnými obavami. Nutno spravedlivě přiznat, že tyto obavy se nenaplnily a informační systém datových schránek funguje více méně bez problémů.
Od doby účinnosti zákona uplynula již doba dostatečně dlouhá na to, aby se začala ustalovat judikatura, která zatím řešila především dva problémy – pokud jde o komunikaci účastníka z jeho datové schránky směrem k soudu: 1. zda má být „vnitřek“ datové zprávy (často obsahující nejdůležitější procesní úkony účastníka v podobě žaloby, odvolání, odporu, námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu apod.) opatřen elektronickým zaručeným podpisem; 2. do jaké míry je soud povinen pátrat po tom, zda podání odeslala z datové schránky osoba k tomu oprávněná.
První problém by měl být odstraněn novelou občanského soudního řádu č. 293/2013 Sb., která změnila ustanovení § 42 o. s. ř. tak, že v případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem nebo podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu se výslovně nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.
Ke druhému se vztahuje komentovaný judikát, v němž vrchní soud dospívá k závěru, že není věcí soudu zkoumat, zda datovou zprávu obsahující úkon odeslala osoba k tomu oprávněná a že v pochybnostech se má za to, že oprávněna byla. Stejný výklad se musí logicky držet i ve vztahu ke komunikaci soud – účastník. Je věcí subjektu s aktivovanou datovou schránkou, aby organizačně zajistil, že se neoprávněné osoby k odesílání i přijímání datových zpráv nedostanou.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



