Komentář k usnesení Vrchního soudu ze dne 23.5.2014, č.j. 12 Cmo 102/2014-66
Takzvaná kvalifikovaná výzva k vyjádření k žalobě je vrcholným institutem písemné přípravy jednání. Je tomu tak proto, že jsou s ní spojeny pro žalovaného velmi přísné důsledky – v podobě ztráty sporu, nevyjádří-li se žalovaný k žalobě, nebo se i vyjádří opožděně.
Lhůta k vyjádření k žalobě na základě kvalifikované výzvy nesmí být kratší 30 dnů (§ 114b odst. 2 o. s. ř.) a počátek jejího běhu se odvíjí od doručení usnesení, případně, je-li spolu s výzvou vydán platební rozkaz, pak od konce lhůty pro podání odporu (reálně tedy nejméně 45 dnů – 15 + 30). Lhůtu je na včas a řádně podanou žádost žalovaného možno prodloužit, nikoliv prominout její zmeškání (§ 58 odst. 1 o. s. ř.), neboť jde o lhůtu soudcovskou.
Účastník (jeho zástupce) musí ve stanovené lhůtě soudu sdělit, že na jeho straně je vážný důvod, který mu brání se včas ve věci vyjádřit; fikci uznání nároku může zabránit dle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. jen existence vážného důvodu a jeho včasné sdělení soudu. Zda důvod uváděný žalovaným, pro který se nemůže ve lhůtě vyjádřit, je vážný či nikoliv, přísluší posoudit jedině soudu. Jinak je tomu, když se žalovaný včas nevyjádří, ale má k tomu vážný důvod, vyplývající z mimořádné situace, v níž není objektivně schopen včas soud požádat o prodloužení lhůty (například bude náhle hospitalizován).
Soud musí v rámci předvídatelného vedení řízení účastníkovi dát najevo, jak o žádosti rozhodl. Pokud jí nevyhoví, měl by to žalovanému bezodkladně sdělit, upozornit jej, že trvá na původní lhůtě a že její nedodržení bude mít pro žalovaného negativní důsledek. Jestliže vyhoví, sdělí, dokdy prodlužuje lhůtu, s opětovným akcentem na to, že nedodržení nové lhůty bude znamenat vydání rozsudku pro uznání. Prodloužená lhůta může být již kratší než 30 dnů.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()