Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 4 Cmo 171/2014
V ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř. (do 31. 12. 2013 § 120 odst. 4) je upravená tzv. fikce pravdivosti shodných skutkových tvrzení („Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.“). O čem se účastníci po skutkové stránce shodnou, nemusí soud prokazovat, může vzít za své skutková zjištění a vyjít z toho při svém rozhodnutí. To platí nejen v řízení sporném, ale i ve zvláštním a nesporném upraveném v zákonu č. 292/2013 Sb.
Uvedená fikce byla do procesního předpisu zavedena s účinností od 1. 1. 1992 novelou č. 519/1991 Sb. a lze říci, že jde vůbec o jedno z nejdůležitějších ustanovení, které se do občanského soudního řádu po roce 1989 dostalo. Je tomu tak proto, že pokud soud důsledně s fikcí pracuje, má to velmi pozitivní vliv na průběh dokazování, jednání i celého řízení. Vyjasnění okruhu sporných skutečností (tedy těch, které se v řízení nudou prokazovat) a skutečností nesporných (které se prokazovat nemusí) je základem efektivního průběhu řízení i kvalitního rozhodnutí. Chce-li soud v rozumné době a dobře rozhodnout, musí nejprve každou věc předběžně kvalifikovat podle hmotného práva a zjistit, které skutečnosti jsou pro věc rozhodné. Zjistí-li při té příležitosti, že účastníci sporného řízení nedostatečně tvrdí rozhodné skutečnosti, musí je poučit podle ustanovení § 118a odst. 1; neunáší-li důkazní břemeno podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Poté musí vyjasnit okruh sporných skutečností, které bude prokazovat, s tím, že nesporné prokazovat nemusí. A konečně musí po zhodnocení důkazů podle zásady volného hodnocení (§ 132 o. s. ř.) zjistit, které skutečnosti jsou pravdivé.
Za svá zjištění může soud ovšem vzít výlučně tvrzení skutková. Účastníci se mohou shodnout o skutku („příběhu“), nikoliv o právu. Například se mohou účastníci shodnout na tom, že „dne 11. 12. 2014 byla účastníky podepsána listina označená jako kupní smlouva a že podpisy na smlouvě jsou pravé“; nemohou se však již shodnout na tom, že „dne 11. 12. 2014 byla účastníky platně uzavřena kupní smlouva“, neboť to je již právní závěr, který přísluší výlučně soudu, nikoliv účastníkům.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()