Zpochybnění doručenky

Pochybnostmi o podpisu doručovatelky na doručence se musel zabývat Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 8 Afs 153/2014

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Fotolia

V daném případě daňový subjekt namítal nedostatek náležitostí doručenky, konkrétně jejího podpisu doručovatelkou. Neidentifikovatelný znak v řádce doručenky určený pro podpis doručovatele nebyl podle něj přiřaditelný jménu ani příjmení osoby, o jejíž podpis se mělo jednat. Finanční úřad oponoval, že podpis odpovídá psací podobě počátečního písmene příjmení doručovatelky, je umístěn na místě vyhrazeném k podpisu a doplněn otiskem razítka s jejím jménem a příjmením. Přitom za vlastnoruční podpis je nutno pokládat i podpis skládající se pouze z počátečního písmene příjmení. Je-li u podpisu navíc uvedeno čitelně jméno a příjmení dané osoby, nemůže dle FÚ vzniknout pochybnost, o čí podpis se jedná.

Zatímco krajský soud tento podpis shledal nedostatečným a doručenku odmítnul uznat, Nejvyšší správní soud byl jiného názoru:

[P]ochybnosti o vizuální podobě podpisu, jeho nečitelnost či případné nejasnosti v písemném vyjádření jeho počátečního písmena nemohou bez dalšího vést ke zpochybnění podpisu osoby, která stvrzuje údaje vyplněné na doručence. Striktní výklad zvolený krajským soudem by mohl vést až k absurdním důsledkům spočívajícím v tom, že správní orgány či soudy vycházející z údajů vyznačených na doručence by namísto respektování údajů plynoucí z této veřejné listiny prováděly z úřední povinnosti odbornou grafologickou analýzu. Konkrétní vizuální podoba určitého podpisu (nejen v případě doručovatelů) je zcela nepochybně velmi silně ovlivněna místem, kde je písemnost podepisována, rychlostí podpisu, kvalitou psacího prostředku či podkladu, na němž se písemnost při podepisování nachází, a řadou dalších subjektivních i objektivních okolností. Je ostatně zcela přirozené, že podpis určité osoby nebude vždy identický. Smyslem podpisu je určitým autentickým projevem stvrdit, že osoba, jejíž jméno je uvedeno na podepisované listině, skutečně tuto listinu vyhotovila či s ní souhlasí. Nelze samozřejmě tvrdit, že podpis je jen formální záležitostí a postačí jeho uvedení v podobě jakéhokoliv znaku, který není třeba dále jakkoliv zkoumat. Tak tomu jistě není, a to zvláště tehdy, pokud příslušný právní předpis ve vztahu k určité listině (v projednávané věci daňový řád v případě doručenky) výslovně považuje podpis za obligatorní náležitost takové písemnosti. Ke zpochybnění podpisu stvrzujícího určitou písemnost však lze přistoupit pouze tehdy, pokud jsou k němu dány určité konkrétní indicie (např. tvrzení účastníků podepřené důkazními návrhy, zcela zjevný rozdíl mezi podpisem totožné osoby na posuzované listině a jiných listinách apod.)

I kdyby se nicméně v projednávané věci Nejvyšší správní soud ztotožnil s krajským soudem v tom, že podoba podpisu doručovatelky na posuzované doručence je dostatečnou indicií ke zpochybnění jejího podpisu, nebylo by přípustné jen s takto učiněným odkazem uzavřít, že v důsledku této pochybnosti nelze vůbec z předložené doručenky vycházet. Zde je třeba připomenout, že doručenka je veřejnou listinou a obvyklým prostředkem, prostřednictvím něhož správce daně prokazuje doručení vlastních písemností. V obecné rovině to znamená, že každý údaj, který je zde uveden, je nutno považovat za pravdivý, pokud není prokázán opak.

Jinými slovy tedy samotná pochybnost soudu, zda podoba podpisu doručovatele vizuálně odpovídá jeho jménu a příjmení, nemůže bez dalšího vést k závěru, že nelze vůbec přihlížet k doručence jakožto veřejné listině prokazující doručení.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články