Nejvyšší správní soud rozhodoval v případě oběti přepadení, které pachatel způsobil fyzická zranění i psychickou újmu. Ta se obrátila na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o peněžitou pomoc podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů. Po pachateli, který byl pravomocným trestním rozsudkem odsouzen k trestu odnětí svobody, a bylo mu uloženo, aby oběti nahradil nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč jako náhradu bolestného a způsobené psychické újmy, by se totiž této náhrady žena nedomohla dříve než po skončení jeho trestu odnětí svobody. Ministerstvo jí však nepřiznalo ani paušální částku peněžité pomoci 50 000 Kč, ani nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč.
„Rozhodování Ministerstva spravedlnosti o přiznávání peněžité pomoci obětem trestných činů musí vycházet z principu subsidiarity, z principu reparace a také z principu „v pochybnostech ve prospěch oběti“. Zároveň je třeba § 28 odst. 1 písm. b) zákona o obětech trestných činů vykládat souběžně s jeho § 28 odst. 2, který výslovně pamatuje na oběti, u nichž bylo o náhradě škody nebo nemajetkové újmy rozhodnuto pravomocným rozsudkem“, uvedl k rozhodnutí soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek.
Oběť, které byla ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona o obětech trestných činů způsobena v důsledku trestného činu těžká újma na zdraví a nedomůže se peněžité pomoci jinak (typicky přímo od pachatele), má proto tři možnosti: „Buď prokáže pouze tolik, že je obětí trestného činu a byla jí způsobena těžká újma na zdraví, a bude jí přiznána peněžitá pomoc v paušální částce 50 000 Kč. Nebo navíc ještě doloží prokázanou ztrátu na výdělku či prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které z titulu náhrady škody již obdržela, a obdrží peněžitou pomoc v této prokázané výši až do částky 200 000 Kč. Nebo konečně doloží, že pravomocným rozsudkem již bylo rozhodnuto o náhradě škody nebo nemajetkové újmy, a obdrží peněžitou pomoc v této pravomocně přiznané výši až do částky 200 000 Kč.“ Právě tato třetí možnost byla naplněna v případě žalobkyně a bylo úkolem Ministerstva spravedlnosti jí poskytnout peněžitou pomoc v této výši, která jí byla přiznána pravomocným trestním rozsudkem a zároveň odpovídala finančnímu stropu zakotvenému v § 28 odst. 1 písm. b) zákona o obětech trestných činů.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()