Informace o dosaženém vzdělání úředníka nepředstavuje osobní údaj ani informaci, která by sama o sobě měla negativní charakter. Žádosti o takovouto informaci je proto třeba zpravidla vyhovět, připomenul Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 10 As 345/2017, neboť veřejný zájem na dostatečně jasném postupu při obsazování pozic ve veřejné správě převažuje nad zájmem na ochraně soukromí dotčených osob.
Tento závěr platí nejen ve vztahu k osobám, které zastupují daný úřad navenek a s nimiž si veřejnost úřad spojuje, ale i u dalších osob, které se na výkonu veřejné správy podílejí. Pod tento okruh osob nepochybně spadá i řadový příslušník policejního sboru, o kterého v dané věci šlo.
Odůvodnění rozsudku se sice opírá o zákon o ochraně osobních údajů, který od 24.4.2019 již neplatí, ale stejné ustanovení o tom, že bez souhlasu může správce osobních údajů poskytovat osobní údaje "o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci orgánu veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo funkčním nebo pracovním zařazení" obsahuje i nový zákon č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů ve svém § 43 odst. 3 písm. f).
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()