Právo zastupitele na informace
V čase povolebním je vhodné novým zastupitelům představit judikaturu k § 82 písm. c) zákona o obcích, podle kterého mají právo na informace od zaměstnanců obecního úřadu a právnických osob obcí zřízených.
Podle § 82 zákona o obcích
Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo
a) …
b) …
c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
Podle Nejvyššího správního soudu je právo zastupitele na informace v zákoně o obcích vymezeno obecně, bez stanovení procesních pravidel pro vyřizování žádostí zastupitelů formalizovaným způsobem. Z toho lze dovozovat, že odpovědnost orgánů obce a právnických osob, které obec založila či zřídila, za plnění informačních povinností vůči zastupitelům je primárně politická. Poskytnutí informací na základě § 82 písm. c) zákona o obcích nelze soudně vymáhat. Soud pouze naznačuje, že neposkytování informací by mohlo být řešeno dozorovým orgánem (ministerstvo vnitra) s odkazem na § 124 zákona o obcích.
Z pohledu soudů se tak toto právo realizuje pouze v rozsahu obecného práva na informace, jak uvádí např. rozsudek čj. 4 As 7/2018-48. V uvedeném rozsudku zastupitel žádal po dopravním podniku obce poskytnutí konkrétních smluv uzavřených s třetími osobami. Dopravní podnik odmítnul s tím, že tyto smlouvy obsahují obchodní tajemství. Soud takovou žádost v souladu se stávající judikaturou posoudil nikoliv v režimu zákona o obcích, ale v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím a jelikož občané nemají právo na informace obsahující obchodní tajemství, nemohl jej soud přiznat ani zastupiteli.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery



