Podle judikatury Nejvyššího správního soudu, zopakované mj. v rozsudku sp. zn. 9 As 221/2016, je hrubým jednáním (podle přestupkového zákona) takové jednání, které narušuje občanské soužití takovou měrou, že podle obecného názoru a přesvědčení překračuje rámec pouhé nevhodnosti či nesprávnosti. Nejvyšší správní soud tuto větu zopakoval v případě řidičky, která po natankování na čerpací stanici zjistila, že nemá peněženku, a odjezd z čerpací stanice si vynutila najížděním na zaměstnance stanice, který jí v odjezdu bránil.
Dotyčná byla uznána vinou z přestupku proti občanskému soužití. Soud situaci přirovnal k tomu, jakoby dotyčná držela někomu u těla nůž, kterým by jej donucovala, aby s ní šel na místo, které si usmyslela, a hájila se tím, že měla nůž pod kontrolou a přece mu vůbec nechtěla ublížit. Aby takové jednání nebylo přestupkem, muselo by jít o jednání v nutné obraně, což zde však nebylo. Domnělý útok zaměstnance čerpací stanice lze totiž přirovnat k zadržení černého pasažéra revizorem, zadržení drobného zlodějíčka nebo neplatícího hosta restaurace, pokud se snaží utéct.
Pokuta za přestupek byla jen 2 000 Kč, avšak náklady řízení (až k Nejvyššímu správnímu soudu) byly zřejmě daleko vyšší.
Celý text si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()