Nahrávejte svého zaměstnavatele

Dne 9. 12. 2014 Ústavní soud vydal nález sp. zn. II. ÚS 1774/14, kterým přiznal propuštěnému zaměstnanci právo na soudní ochranu. Zaměstnanec se bránil výpovědi pro nadbytečnost, protože skutečným důvodem výpovědi byla kritika společnosti, pro kterou pracoval, jak potvrzovala tajně pořízená nahrávka rozhovoru s členem vedení společnosti.

Mgr. Martin Eliášekprávník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Ačkoliv byly podobné důkazy u civilních soudů zpravidla odmítány, Ústavní soud řekl,  že střet zájmu na ochraně osobnosti toho, jehož projev je bez jeho souhlasu zachycován, se zájmem na ochraně toho, kdo tento projev zachycuje, nelze řešit v obecné rovině. Rozhodování o tom, do jaké míry je určitý zájem v dané situaci převažující, přísluší po zvážení všech okolností konkrétního případu obecnému soudu.

Podle testu proporcionality by bylo zjevně absurdní, kdyby měl převážit zájem na ochraně soukromí svědka, který na skryté audionahrávce nepronášel nic osobního, ale pouze informace mající zásadní význam z hlediska pracovněprávních vztahů, nad plně ospravedlnitelným zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání).

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
33%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři