Právo fotografovat úředníky

Účastník přestupkového řízení mobilním telefonem pořizoval fotografie úředníků s tím, že na to má blíže nespecifikované právo. Úřední osobou byl však vyzván, aby fotografie z mobilního telefonu vymazal (což zřejmě učinil). Následně se obrátil na soud a tvrdil, že pouze dokumentoval průběh ústního jednání za účelem prokázání, že s ním úřední osoby jednají arogantně, urážlivě, neprofesionálně a zaujatě. Po soudu požadoval, aby mu potvrdil, že taková výzva byla nezákonná.

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 3 Aps 4/2013 konstatoval, že ani úřední osoba, ačkoli ve správním řízení vystupuje jménem orgánu veřejné správy, nemůže být omezena ve svém právu na ochranu osobnosti. Citoval judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož právo člověka na ochranu podoby zahrnuje i právo každého bránit se proti tomu, aby kdokoli jiný zachycoval, přechovával či reprodukoval jeho podobu. Jelikož správní řád neupravuje pravidla pořizování zvukových či obrazových záznamů, podléhá ochrana osobnostních práv účastníků řízení obecné právní úpravě obsažené v občanském zákoníku. Z toho vyplývá, že účastníci mohou pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy primárně pouze po předchozím souhlasu zachycených úředních osob.

Nejvyšší správní soud sice připustil, že může nastat situace, kdy zájem na ochraně některého z principů správního řízení převáží nad zájmem na ochranu osobnostních práv úředních osob a v takovém případě by účastník mohl obrazovým či zvukovým záznamem průběh řízení dokumentovat i bez souhlasu. Nicméně pořizováním fotografií mobilním telefonem opravdu nelze dokumentovat arogantní a urážlivé vystupování úředních osob. Fotografie totiž nemá v tomto ohledu dostatečnou vypovídací hodnotu. Takový postup proto nemůže požívat právní ochrany. Dalo by se snad dokonce i říct, že arogantního a urážlivého jednání se dopustil právě účastník řízení, a to bezdůvodným fotografováním úředních osob. Výzva ke smazání fotografií tak byla na místě.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde