Rovnováha mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti

Dne 3. 2. 2015 ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 2051/14 stanovil kritéria pro posuzování rovnováhy mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.

Ústavní soud především řekl, že v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci, avšak některé otázky, které je třeba brát v potaz, výslovně vyjmenoval:

  • povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud)
  • obsah výroku (např. zda jde o projev "politický" či "komerční")
  • forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární)
  • postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou - typicky "hvězdy showbyznisu")
  • zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby
  • chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama "vyprovokovala" či jak se posléze ke kritice postavila)
  • kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.)
  • kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil)

V daném případě se sice ukázalo, že napadený výrok byl skutkovým tvrzením, které nebylo zcela pravdivé, avšak bylo racionálně založeno na veřejně dostupných podkladech, o jejichž správnosti neměl jejich autor důvod pochybovat. Nebylo prokázáno, že by si autor výroku počínal nedbale či neslušně, a proto se Ústavní soud přiklonil na jeho stranu.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a
Sdílejte článek

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu