Ústavní soud k povinnému očkování

Stěžovatelé navrhovali zrušení institutu povinného očkování s tím, že zákon nedostatečně vymezuje rámec tohoto zásahu do práva na nedotknutelnost osoby a že konkrétní podmínky stanovuje podzákonná prováděcí vyhláška. Dle Ústavního soudu však zákon základní atributy a meze právní úpravy povinného očkování stanoví dostatečně. Ústavní soud pak především posuzoval míru omezení nedotknutelnosti osoby v zájmu ochrany veřejného zdraví a přiklonil se na stranu ochrany zdraví.

Součástí tohoto rozhodnutí je jako obiter dictum uvedeno, že by zákonodárci měli upravit odpovědnost státu za škodu způsobenou jednotlivci povinným očkováním. Stanoví-li totiž stát sankci pro případ odepření povinnosti strpět vakcinaci, musí se zamýšlet i nad situací, při níž eventuálně způsobí výkonem práva očkované osobě újmu na zdraví.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde