Milost

Zpráva Kanceláře prezidenta republiky: „Prezident republiky Miloš Zeman se dne 26. března 2022 rozhodl udělit milost Ing. Miloši Balákovi. Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě."

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie

Ač je milost datována 26. března, tak veřejně, pokud se nepletu, vešla ve známost až 30. března. A protože Miloš Balák je ředitelem Lesní správy Lány, tedy přímý podřízený kancléře Mynáře, a tak vlastně blízkým spolupracovníkem prezidenta, nastal mediální poprask. Novináři oslovovali politiky, soudce, státní zástupce, akademiky a další osobnosti, které byly ochotny na krok hlavy státu reagovat. Nedostává se mi času sledovat každý komentář, ale mám pocit, že ty publikované oscilovaly od jednoznačných odsudků po neutrální postoj typu „má na to právo, tak co“. 

Jako soudce se vždy ohrazuji vůči politikům, kteří komentují konkrétní soudní rozhodnutí, obvykle bez potřebné znalosti věci. Proto jsem přesvědčen, že i my soudci bychom měli politická rozhodnutí ponechávat veřejně bez komentáře, jakkoli mě odůvodnění této milosti nenechalo chladným. Protože o něm psát nechci, ani jsem je necitoval.

Chci reagovat na úvahy, které bez hlubšího zamyšlení začaly okamžitě létat veřejným prostorem, od zrušení institutu milosti jako takového, až po jeho podmínění i u prominutí trestu spolupodpisem premiéra. Zkrátka, když se nám nelíbí konkrétní rozhodnutí, tak změníme zákon. S úlevou jsem nakonec zaznamenal, že ani představitelé současné vládní koalice se k podobným nápadům nepřidali.

Jako člověk, který se trestnímu právu věnuje déle než třicet let, musím čtenáře ubezpečit, že amnestie i individuální milosti mají stále své výjimečné místo ve výkonu trestní spravedlnosti v naší vlasti. A jsou upraveny po mém soudu rozumně, obdobně, jako v zemích, které jsou považovány za ty právně nejvyspělejší. Jak jsou v konkrétní situaci použity, to již není problém právní, ale politický.

Neměňme zákon kvůli jednomu politickému rozhodnutí. Sebedokonalejší právní úprava nemůže sama o sobě změnit politickou kulturu v zemi stejně tak, jako medicína nezaručí věčné zdraví všem a ekonomie bohatství pro každého. Vždyť existuje i odpovědnost politická, která má svou váhu.

Všichni tři naši polistopadoví prezidenti čelili kritice za některé své milosti a amnestie. Včetně článku 2 amnestie prezidenta Klause z 1. ledna 2013 šlo většinou o spekulace ohledně vztahu hlavy státu či osob jí blízkých s osobami, které z rozhodnutí těžily. Pamatuji si dobře, že i Václav Havel si tíži politické odpovědnosti za své kroky v této oblasti dobře uvědomoval a řada mých přátel je u obou bývalých prezidentů připomíná doposud. 

Politický odkaz prezidenta evidentně přesahuje jeho funkční období.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články