Koncentrace řízení a spravedlivý proces Zdroj: Redakce

Koncentrace řízení a spravedlivý proces

Koncentrace říze se v civilním procesu objevila poprvé 1. 1. 2001, kdy byl do o. s. ř. zařazen § 118b. Tímto ustanovením se koncentrace řízení zaváděla do sporů ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním, o základu věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství.

Mgr.  Stanislav Findejs

Mgr. Stanislav Findejs

soudce Okresního soudu v Náchodě

Mgr. Stanislav Findejs

soudce Okresního soudu v Náchodě

Následně byla novelizací ke dni 1. 7. 2009 koncentrace řízení rozšířena na takřka všechna civilní řízení. Důvod začlenění koncentrace řízení do procesního práva byl jednoznačný. Koncentrace řízení měla napomoci rychlejšímu průběhu vyřízení věci a zabránit obstrukcím účastníků řízení ve sporech, kdy nebylo zcela v zájmu účastníka dospět k rychlému rozhodnutí.

Koncentrace řízení však není vždy nástroj, kterým by bylo možné dosáhnout rychlého a zároveň spravedlivého rozhodnutí ve věci. Je pravdou, že institut koncentrace řízení, může zrychlení vyřízení věci napomoci a mnohých případech tomu tak skutečně je. Koncentrace řízení musí být užívána uvážlivě, a to tak, aby se účastníkům dostalo spravedlivého procesu. Koncentrace řízení může totiž za určitých okolností svádět k formalizmu a postupům, které sice vedou k rychlému rozhodnutí, o jehož spravedlivosti by se však dalo s úspěchem pochybovat. Není nic jednoduššího, než skončit věc formálně a spravedlnost nechat ležet pod stolem.

Na první pohled se zdá, že koncentrace řízení nemusí žádným způsobem rovnost účastníků při řízení narušit. Je třeba si však uvědomit, že koncentrace jako taková by měla plného smyslu a významu u advokátního procesu. V takovém procesu lze dovozovat, že zástupci účastníků jsou si zcela vědomi následků koncentrace řízení, jsou jim zcela známy povinnosti, které jim v průběhu celého řízení z pohledu koncentrace nastávají. Nelze však přehlédnout skutečnost, že v soudním řízení mnohdy vystupují účastníci bez právního zastoupení proti účastníkům, kteří i právního zastoupení využijí. Každý, kdo rozhoduje věci na prvním stupni, ví, že poučovací povinnost v tomto případě jím není nikterak jednoduchá a je mnohdy velice složité účastníkům řízení vysvětlit, co koncentrace řízení obnáší a jaké následky účastníkům hrozí. Jinými slovy, koncentrace řízení by skutečně měla sloužit k tomu, pro co byla do právního řádu začleněna. Tedy zajistit rychlejší, ale spravedlivý proces. Soudu nemůže být lhostejné, že přestože účastník disponuje důkazy, které odhalují skutečný stav věci, neuspěje jen z čistě formálních důvodů například jen proto, že je jednodušší věc skončit na základě koncentrovaného řízení. Koncentrace řízení by měla být nástrojem, nikoliv cílem civilního procesu.

Vše co bylo řečeno, shora však neznamená, že by měla být koncentrace řízení ignorována. Koncentrace řízení má svůj význam a je třeba ji využívat vždy, kdy si to stav řízení či chování účastníků vyžaduje.

právo na spravedlivý proces koncentrace řízení

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články