Ústavní soud potvrdil nárok na náhradu újmy, kterou si pacientka způsobila pokusem o sebevraždu

Odpovědnost nemocnice za sebevražedný pokus

Směřování zdravotnické politiky státu je otázkou politickou

Ústavnost úhradové vyhlášky

Druhá část článku se věnuje analýze praktických a legislativních aspektů návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Navazuje na první část, která zkoumala historické, filozofické a právní základy, a rozvíjí diskusi o konkrétních otázkách, které tento návrh vyvolal ve veřejné i odborné debatě.

Eutanázie a asistované sebeusmrcení – historie, obecná východiska a úvahy nad návrhem zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Část II.

Brno 26. září (ČTK) - Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné.

Právo rodiče na pobyt s dítětem v nemocnici není absolutní, potvrdil soud

Právo na život je jedno z nejdůležitějších lidských práv, ne-li to nejdůležitější právo, což plyne zejména ze skutečnosti, že bez něj nelze využívat práva ostatní. I přesto nebo právě proto je právo na život věčně aktuálním a diskutovaným tématem, zejména v souvislosti s otázkami týkajícími se jeho počátku a konce. Určení okamžiku, kdy začíná lidský život, má přitom zásadní význam pro nastavení právní úpravy týkající se například nakládání s kmenovými buňkami, umělého přerušení těhotenství nebo porodů.

Ochrana života na jeho počátku z pohledu ústavního práva

Praha 24. září (ČTK) - Vláda schválila změny v uznávání nemocí z povolání, za které pracovníkům náleží odškodnění. Přísnější budou pravidla pro covid-19, který v posledních letech tvoří více než 80 procent případů. Mírnější podmínky budou pro chronické bolesti bederní páteře, které jako nemoc z povolání prakticky nebylo možné prokázat.

Změní se pravidla pro uznání covidu či bolesti beder jako nemocí z povolání

Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.

Asistovaná reprodukce v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva

Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.

Díl III: Výzkum ve zdravotnictví v praxi – právní limity, nové výzvy a evropský kontext

Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.

Díl II: Zákonné tituly zpracování osobních údajů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti nový zákon o kritické infrastruktuře, který transponuje směrnici CER. Co nový zákon o kritické infrastruktuře přináší a jak souvisí s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti? Na to se podíváme dále v tomto článku.

Nový zákon o kritické infrastruktuře

CODEXIS AI

Kongres Právní prostor 2026

Základní výcvik v mediaci | 100 hodin

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi.

Změny trestněprávní úpravy provedené novelou č. 270/2025 Sb.

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Na nedávné kauze kolem závěti zpěvačky Anny "Aničky" Slováčkové [1] se ukázalo, jak i drobná formální chyba může zmařit poslední vůli zůstavitele. Slováčková před smrtí sepsala závěť, v níž chtěla odkázat většinu majetku otci a bratrovi. Avšak protože jeden ze svědků její závěti byl osobou blízkou dědici (bratrovi), stala se tato část závěti neplatnou a dědictví se muselo rozdělit podle zákona jinak, než zamýšlela. Tento případ ilustruje, že při sepisování poslední vůle je třeba dbát na každou zákonnou formalitu. Níže přinášíme přehled nejčastějších chyb, kterých se lidé při sepisování závěti dopouštějí.

Nejčastější chyby při sepisování závěti

Zapomenuté schůzky nejsou nic příjemného. Pokud ale sjednanou schůzku na úřadu práce propásl uchazeč o zaměstnání, mohl se z banálního opomenutí stát problém se závažnými důsledky. Od října letošního roku však dochází ke změně. Jak bude taková situace posuzována nově?

Důsledky zmeškání schůzky na úřadu práce

Umělá inteligence se stala nedílnou součástí pracovních postupů mnoha z nás. Problémem ale u právních otázek byla především fabulace, které se obecné modely často dopouštějí. Vyzkoušeli a ověřili jsme proto odpovědi, které poskytla na konkrétní dotazy uživatelů CODEXIS AI. Jak obstála?

Výzva k opuštění bytu nebo podjatost při kontrole. Poskytne CODEXIS AI správné řešení?

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

zdravotnictví

Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků