S nemožností mít vlastní dítě se v České republice potýká stále více párů. Dříve bylo jedinou cestou k rodičovství osvojení. Medicína však pokročila a s pomocí institutu náhradního mateřství umožňuje mít vlastní dítě i neplodným párům.

Brno 11. ledna (ČTK) - Česká justice dál nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webu ÚS.

Brno 4. ledna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl dva návrhy plzeňských soudkyň, které by v případě úspěchu mohly přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Částí občanského zákoníku, kvůli které si homosexuálové nemohou osvojit děti svých registrovaných partnerů, se ale bude nadále zabývat na základě staršího návrhu z Obvodního soudu pro Prahu 5. ČTK to zjistila z přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Náhradní mateřství funguje v České republice ve stavu legislativního vakua. Náhradní mateřství není zakázáno, ale ani výslovně povoleno. Právní úprava tohoto stále ještě kontroverzního institutu jednoduše chybí. S náhradním mateřstvím jsou proto spojeny mnohé otázky a nejasnosti. Jednou ze stěžejních otázek je určení rodičovství.

Institut náhradního mateřství (taktéž surogátní mateřství), tedy situace, kdy žena porodí dítě pro jiného, není českým právem nikterak upravený, přestože reálně existuje a je využíván. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno, bychom mohli dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. Lze ovšem opravdu toto pravidlo aplikovat i na tak komplikovanou a kontroverzní problematiku jako je náhradní mateřství?