Dokument nevylučuje jurisdikci unijního soudu v Británii během přechodného období, které nastane po vlastním odchodu Británie z EU v březnu roku 2019.
Kabinet premiérky Theresy Mayové uvedl, že bude s EU spolupracovat na podobě přechodného období včetně opatření týkajících se vymáhání práva nebo řešení sporů.
Vláda však upozornila, že není znám případ, kdy by Evropský soudní dvůr byl pověřen vymáháním nebo výkladem mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi. Založení "hlubokého a zvláštního vztahu" mezi Británií a EU po brexitu bude podle vlády vyžadovat nový mechanismus řešení sporů.
Britská vláda rovněž uvedla několik možných způsobů řešení sporů, jako je zakládání společných komisí nebo arbitráže.
V předchozích pozičních dokumentech britské vlády se hovořilo o požadavku ukončení "přímé jurisdikce" ESD, což podle BBC vyvolávalo otázky, co znamená "nepřímá" jurisdikce, která by byla unijnímu soudu ponechána.
Také zdroje, na něž se BBC odvolává, bagatelizovaly význam slova "přímý". Podle nich to znamená pouze to, že rozhodnutí Evropského soudního dvora nebudou v Británii platná automaticky a že soud nebude mít pravomoc rušit britské zákony.
Mayová prohlásila, že Británie po brexitu získá zpět kontrolu nad svými zákony.
"Budeme mít schopnost vytvářet si své vlastní zákony - naše zákony bude vytvářet parlament - budou to britští soudci, kteří budou tyto zákony vykládat, a bude to britský nejvyšší soud, který bude posledním arbitrem těchto zákonů," prohlásila Mayová.
Podle kritiků ale není možné se vyhnout tomu, aby evropští soudci měli určitou roli ve vynucování nových smluv mezi Británií a EU.
Evropský soudní dvůr má ve sporných záležitostech zajišťovat, aby členské státy dodržovaly unijní právo, a také řeší spory mezi zeměmi a unijními institucemi. Jeho rozsudky jsou závazné pro všechny členské státy.
Diskuze k článku ()