Aktuality | ČTK | 07.06.2019

Elektronický systém tvorby zákonů asi bude spuštěn až za dva roky

Praha 6. června (ČTK) - Elektronický systém tvorby zákonů asi bude plně zaveden až od roku 2022, tedy s dvouletým odkladem proti původním plánům. Sněmovna tak zřejmě upraví novelu, v níž vláda počítala jen s ročním odkladem. Od příštího roku by měl být systém pouze v testovacím režimu. Dolní komora dnes předlohu poslala do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční nejdříve za dva týdny.

ČTK

ČTK

ČTK

Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Plné spuštění bylo naplánováno na počátek příštího roku. Senát ale navazující změny zákonů neprojednal s cílem přimět Sněmovnu k tomu, aby horní komoře změnou ústavy prodloužila měsíční lhůtu k projednávání zákonů na dvojnásobek, čemuž poslanci nevyhověli.

Vláda proto balíček doprovodných změn zákonů včetně pravidel jednání Sněmovny a Senátu, na které se měsíční lhůta pro senátní projednání nevztahuje, musela předložit znovu. I když ani nová vládní předloha nezaručuje Senátu prodloužení lhůty k projednávání zákonů, možnost této ústavní změny naznačilo společné jednání ústavních komisí obou parlamentních komor.

Elektronická Sbírka zákonů má zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Změny v platných zákonech zřetelně vyznačeny. Ministerstvo vnitra má být jako správce elektronické sbírky odpovědný za úplnost a správnost textu zveřejňovaných předpisů a za poskytování průběžných informací o jejich změnách vyplývajících z verdiktů Ústavního soudu.

Zaváděné změny mají také usnadnit, zkvalitnit a zlepšit přípravu zákonů. Zákon při zachování listinné podoby sbírky zákonů počítá se zavedením dvou informačních systémů. Jeden bude zaměřený na sbírku zákonů a mezinárodních smluv, druhý na legislativní proces. Systémy mají vznikat od příštího roku.

Návrh také stanoví náležitosti zdůvodnění předkládaných zákonů nebo jejich novel, které by muselo obsahovat mimo jiné přehled nejdůležitějších změn a předpokládané hospodářské a finanční dopady. Podle přijatého doporučení ústavně právního výboru by pouze návrhy vlády či centrálních úřadů musely navíc obsahovat dopady na práva a povinnosti občanů a firem, sociální dopady nebo dopady na životní prostředí, ochranu soukromí či bezpečnost státu.

legislativní proces poslanecká sněmovna elektronizace sbírka zákonů

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články