Justice má podle NS i podle žalobců více ukládat peněžité tresty

Brno 23. listopadu (ČTK) - České soudy by měly mnohem častěji udělovat peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k odnětí svobody. Ke změně dosavadní praxe dnes vyzval Nejvyšší soud (NS) společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím (NSZ). V letech 2014 a 2015 tvořily výhradně peněžité tresty jen zhruba čtyři procenta všech ukládaných trestů, většinou jako následek dopravních deliktů. U finanční kriminality a korupce je jich méně, vyplývá z dnes zveřejněné statistiky.

Česká tisková kancelář
Klouzavý mandát
Foto: Fotolia

Více peněžitých trestů by podle generálního ředitele Petra Dohnala uvítala i Vězeňská služba. Věznice jsou plné, trestanců je tam aktuálně více než 22.500, prakticky stejně jako před amnestií vyhlášenou prezidentem Václavem Klausem 1. ledna 2013. Od té doby se věznice znovu naplnily, asi málokdo čekal, že to bude tak rychle, uvedl Dohnal. Peněžité tresty jsou podle něj pro stát samozřejmě ekonomicky výhodnější než odnětí svobody.

Za rok 2015 eviduje NS 3819 peněžitých trestů, přitom v letech 2008 a 2009 jich byl dvojnásobek. Praxe napříč Českem navíc vykazuje značné rozdíly. Nejvíce peněžitých trestů udělují okresní soudy v působnosti Krajského soudu v Brně, jde o třetinu všech peněžitých sankcí v zemi. NS a NSZ chtějí celostátní trend zvrátit a uspořádají v roce 2017 odborné semináře pro soudce, státní zástupce i policisty. Chtějí zároveň zjistit názor odborníků z první linie.

Přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. "Peněžitý trest ale musí být přiměřený, ušitý na míru," zdůraznil Zeman. Podle předsedy NS Pavla Šámala je potřeba zjišťovat majetkové poměry obviněného už v přípravném řízení, aby bylo případně možné zajistit majetek pro pozdější vymáhání peněžitého trestu.

Právě v účinnosti vymáhání je v současnosti často problém. Pokud se nepodaří peněžitý trest vymoci, třeba kvůli nemajetnosti pachatele, končí pak odsouzený stejně ve výkonu trestu, a věznicím se tedy neuleví. "Činnost všech orgánů činných v trestním řízení musí být koordinovaná," uvedl předseda trestního kolegia NS František Púry.

Situace v Česku se diametrálně liší od západní Evropy, kde soudy používají peněžité tresty v celém spektru rozhodovací činnosti. Například v Německu v roce 2014 tvořily 84 procent všech udělovaných trestů, v Rakousku je to zhruba třetina.

NS problematiku alternativních trestů dlouhodobě sleduje. V srpnu oslovil všechny soudy v zemi, aby mu zasílaly své nedávné rozsudky s peněžitými tresty. Z těch by mohla vzejít obecná doporučení. Nyní NS zpracovává 212 rozsudků, které mu zaslalo 39 soudů. Dalších 23 soudů se k problematice vyjádřilo a poslalo připomínky nebo vlastní podněty.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články