Aktuality | ČTK | 12.09.2017

Komise: Úniky z trestních spisů mohou vést k ohrožení ústavnosti

Praha 11. září (ČTK) - Úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti, stojí v závěrečné zprávě sněmovní vyšetřovací komise, jež se úniky zabývala. Dokument dnes dolní komora zveřejnila. Plénum by jej mělo projednat v úterý jako jeden ze závěrečných bodů poslední řádné schůze v nynějším volebním období.

ČTK

ČTK

ČTK

Komise vznikla, jak uvádí i zpráva, hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Případem se ale zpráva konkrétně nezabývá, její text je obecný. Úniky informací komise pokládá podle zprávy za nebezpečný jev, když zájmové skupiny mohou díky nim vytvářet veřejné mínění i s cílem ovlivnění politické soutěže a tím destabilizace demokratického právního státu.

Zpráva například popisuje také vymezení veřejného zájmu nebo trestní odpovědnost za úniky v některých evropských státech. Komise mimo jiné konstatovala, že v současnosti není možné spolehlivě vyšetřit nezákonné informační toky mezi stranami trestního řízení a sdělovacími prostředky a chybí právní úprava ochrany osobnostních práv a osobních údajů při nakládání s informacemi z trestního řízení ve vztahu k médiím.

Komise například navrhla, aby na Nejvyšším státním zastupitelství vznikl zvláštní orgán, jenž by vyšetřoval trestnou činnost státních zástupců. Chtěla by také, aby orgány činné v trestním řízení musely evidovat a zakládat do spisů své kontakty s médii. Dále komise doporučila úpravy zákonů o ochraně osobních údajů a o svobodném přístupu k informacím. Tato norma by měla zamezit možnému prolamování zásady, že přípravné trestní řízení je neveřejné. Komise navrhla definovat veřejný zájem pro ospravedlnění získávání a uveřejňování informací z trestního řízení a výslovně zakázat soukromým detektivů získávat údaje ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení. Návrhy mají formu usnesení, o nichž bude dolní komora hlasovat.

Na nahrávkách mluvil Babišem s Přibilem o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Ve zprávě se pouze uvádí, že zveřejněné informace o nahrávkách "navozují dojem, že tento novinář disponuje neveřejnými informacemi z probíhajících trestních řízení". Vyvstala proto i v souvislosti s tehdejší vládní krizí "naléhavá potřeba řešení dlouhodobého problému zneužívání informací z trestního řízení". Babiš i Přibil odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných případů. Babiš navíc označil nahrávky za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě.

spis poslanecká sněmovna trestní stíhání

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze