NS zároveň potvrdil, že posmrtný odběr DNA je nepřípustný. Rozsudek ze září je na webu soudu, upozornil na něj server Aktuálně.cz.
Soudní spor se táhne od roku 2009, řešil jej Okresní soud v Berouně a Krajský soud v Praze, poslední dva roky pak spis ležel u Nejvyššího soudu. Justice opakovaně zdůraznila morální rozměr věci. Matrikový otec celý život plnil své rodičovské povinnosti, žena jej oslovovala "tati", vedl ji k oltáři. Otcovství začala zpochybňovat až v okamžiku, kdy zjistila, že nebude dědit po svém biologickém otci, kterého znala spíše jako rodinného známého.
"Čistě majetkový zájem (...) nelze považovat za dostatečný důvod k zásahu do nastolených rodinných vazeb," stojí v rozsudku senátu se zpravodajem Lubomírem Ptáčkem. NS také potvrdil, že pokud matrikový otec převážnou část ženina života zastával svou roli v rodině a plnil veškeré své povinnosti, není dán zájem na popření otcovství.
Justice se v kauze zabývala také otázkou posmrtného odběru DNA. Žena totiž vzorek navrhovala jako důkaz v řízení, soudy to nepřipustily. "Jestliže tedy v přezkoumávané věci zůstavitel sám za svého života neurčil, jak má být s jeho ostatky naloženo, a nebyl ani získán souhlas osob oprávněných takový souhlas udělit, bylo svévolným odběrem vzorků DNA zemřelého zasaženo do práva na pietní ochranu osobnosti," stojí v rozsudku NS.
Spory kvůli otcovství jsou u českých soudů časté, a to včetně Nejvyššího a Ústavního, který shodou okolností ve středu rozhodne o stížnosti matky a dcery proti soudnímu rozhodnutí o odběru DNA. Matrikový otec dívky zpochybnil své otcovství po 17 letech, právě kvůli tomu justice nařídila odběry genetického materiálu, s nimiž matka s dcerou nesouhlasí.
Diskuze k článku ()